Českému venkovu dominují malé firmy. Devět z deseti podnikatelů na venkově jsou OSVČ bez zaměstnanců a pouze půl procenta ze všech firem v obcích mají více než padesát zaměstnanců. Pětina podnikatelů se věnuje obchodu a drobným službám. Počty firem ale stagnují v obcích do 500 obyvatel, ve větších obcích se jim začíná dařit. Vyplývá to z analýzy Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP), která vznikla u příležitosti agrosalonu Země živitelky. Ten začal ve čtvrtek.

Druhé nejsilněji zastoupené odvětví po maloobchodě a velkoobchodě je průmysl, věnuje se mu téměř 15 procent podnikatelů na venkově. Následuje profesní a technická činnost (10 procent), stavebnictví (9,8 procent), profese zdravotnické a v oblasti sociální péče (9,7 procent), odvětví ubytování, stravování a pohostinství (9,2 procent) a zemědělství. To zaujímá pouze pět procent podnikatelských aktivit. Do kategorie ostatní řadí Analýza podnikání na venkově a v zemědělsko-potravinářských oborech 21 procent firem.

Roste počet firem v potravinářství, upozornila asociace. „Za posledních pět let vzrostl počet firem v návazném oboru potravinářství o 30 procent, celkem tak v oboru podniká již téměř 23 tisíc firem,“ uvádí analýza, kterou má deník Echo24 k dispozici. Po dlouhém propadu se začíná stabilizovat sektor zemědělství, počet pracovníků se v posledních pěti letech ustálil těsně pod hranicí sta tisíc, přesto je to o 40 procent méně než před patnácti lety.

Devět z deseti podnikatelů na venkově jsou OSVČ bez pracovníků, osm procent mikrofirmy do devíti zaměstnanců, 1,5 procenta tvoří malé firmy mezi 10 až 49 zaměstnanci a 0,5 procent firem má na venkově více jak 50 pracovníků. Roste počet firem s 50 a více zaměstnanci na úkor malých podnikatelů, upozornila analýza.

‚Podnikání v menších vesnicích stále skomírá‘

Čísla ukazují, že podnikání na venkově dává smysl, okomentoval analýzu předseda AMSP ČR Karel Havlíček. „Počet firem podnikajících ve venkovských regionech mírně roste a tradiční obor zemědělství se odráží ode dna. Situace se ale stabilizuje spíše u obcí nad 500 obyvatel, podnikání v menších vesnicích stále skomírá. To koresponduje i s tím, že roste počet obyvatel ve větších obcích, což udržuje podnikatelský ruch. Důvodem růstu počtu podnikatelů v obcích jsou i nižší náklady na podnikání na venkově než ve městech,“ řekl Karel Havlíček.

Počty podnikatelů ale stagnují především v malých obcích do 500 obyvatel. V těch je situace komplikovaná i tím, že jejich počet za 15 let klesl o 256 obcí a počet obyvatel se v nich snížil o 37 tisíc lidí (což je úbytek o 4,3 procenta).

Asociace také upozornila, že na zemědělské odborné školy nastoupilo nejméně žáků za posledních devět let. V případě středních škol s maturitou nastala ve stejném oboru po poklesu několikaletá stagnace, ve srovnání s počtem studentů před devíti lety jich přichází do maturitních oborů o třetinu méně.

„Nulovou míru nezaměstnanosti vykazují absolventi učňovských oborů rybářských a zpracovatelů dřeva, v oborech maturitních je nulová míra nezaměstnanosti u absolventů oborů vinohradnictví a opět rybářství,“ uvádí analýza AMSP ČR.