Česká ekonomika zaznamenala největší propad v moderní historii v letošním druhém čtvrtletí klesla meziročně o 10,7 procenta a mezičtvrtletně o 8,4 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu hrubého domácího produktu (HDP), který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) se propad očekával. Předseda vlády řekl, že příští výsledky už by měly být lepší. Z hlediska rozpočtu je premiér optimista, věří firmám i lidem, že budou flexibilní a situaci způsobené opatřeními proti covidu-19 se přizpůsobí.

V druhém letošním čtvrtletí se česká ekonomika zřítila nejvíce ve své moderní historii. V meziročním vyjádření se v období od dubna do června letošního roku zřítila o 10,7 procenta. V celé dosavadní historii ČR od roku 1993 vykazovalo dosud nejvýraznější meziroční propad druhé čtvrtletí roku 2009. Tehdy, v době vrcholící světové finanční krize, činil pokles 5,4 procenta. V letošním druhém čtvrtletí ovšem nastal absolutně rekordní propad také v případě mezičtvrtletního porovnávání. Mezičtvrtletně se tuzemská ekonomika dosud nejvýrazněji propadla v prvním čtvrtletí roku 2009 a také v prvním čtvrtletí roku letošního, kdy pokles činil shodně 3,4 procenta. Nyní mezičtvrtletní propad představuje 8,4 procenta.

Výsledek ovšem není až zase tak nepříznivý, jak trh předpokládal. Analytici oslovení agenturou Bloomberg totiž počítali ve střední hodnotě svých odhadů s meziročním poklesem o 12,3 procenta, zatímco v mezičtvrtletním vyjádření předpokládali propad 10,1 procenta. Koruna ovšem na výsledky bezprostředně nijak výrazně nereagovala.

„Důvodem rekordního propadu ekonomiky jsou zejména opatření zaváděna za účelem boje s šířením koronavirové nákazy. Kulminace intenzity těchto opatření nastala v dubnu, od května se pak ekonomika začala postupně vracet do běžného provozu, ovšem leckdy s trvalejšími šrámy. Po celé druhém čtvrtletí ovšem běžný provoz nenastal, neboť zaměstnanost a poptávku ve významné míře podporovaly vládní programy typu kurzarbeitu, moratoria na splátky úvěrů či ošetřovného,“ uvedl ekonom Lukáš Kovanda.

Tuzemská ekonomika v druhém čtvrtletí letošního roku poklesla mezičtvrtletně o 8,4 %, meziroční pokles pak dosáhl 10,7 %.

Předběžná hodnota vývoje HDP byla tak příznivější, než očekával konsensus trhu ve výši -10 % qoq, -12,3 % yoy, může však být ještě později revidována. pic.twitter.com/750iMLr9v6

— Jakub.Seidler (@JakubSeidler) July 31, 2020

Česká ekonomika se sice propadla rekordně ve své historii (meziročně o 10,7 procenta), ale většina zemí EU je na tom hůře. A to včetně Německa (propad o 11,7 procenta), které svoji ekonomiku ve druhém čtvrtletí uzavřelo v menší míře než Česko. „Zatímco v Česku nouzový stav platil po podstatnou část druhého čtvrtletí celorepublikově, v Německu pouze v Bavorsku, zatímco ostatní spolkové zemíě měly mírnější formu krizového režimu,“ vysvětlil Kovanda.

Výraznější propad než Česko vykazuje také Rakousko (o 13,3 procenta), kde podobně jako v Německu začali s pokrizovým otevíráním ekonomiky dříve než v Česku. Německo s Rakouskem byly v květnu často dávány Česku za příklad zemí, které otevírají svoji ekonomiku rychleji, a tudíž postupují z hlediska ekonomického méně škodlivě.

Nepřekvapí již tolik, že výraznější propad než Česko vykazují Španělsko (o 22,1 procenta), Itálie (o 17,3 procenta) či Belgie (o 14,5 procenta). Tyto země patří k těm, které koronavirová nákaza v kontinentální Evropě zasáhla prakticky vůbec nejvíce, ať už absolutně či relativně, tedy v přepočtu na obyvatele. „Přesto zejména propad Španělska je dějinně naprosto mimořádný. Země vykazuje nejhlubší čtvrtletní propad, o 18,5 procenta, jaký kdy vykázala kterákoli ze zemí Evropy, za celou historii příslušného statistického sledování. Španělsko se v meziročním vyjádření propadá dokonce více než dvojnásobně v porovnání s Českem,“ uvedl Kovanda.

Co mohlo za český propad?

„Významně negativní vliv mělo omezení nebo uzavření provozů v průmyslu, dále pak v odvětvích obchodu, dopravy, pohostinství a ubytování,“ uvedl k výsledkům české ekonomiky ve sledovaném období ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Podle statistiků nicméně klesla hrubá přidaná hodnota (HPH) téměř ve všech odvětvích národního hospodářství.

V meziročním srovnání byl vývoj HDP ovlivněn podle ČSÚ především výrazným poklesem zahraniční poptávky, nižší spotřebou domácnosti i nižší investiční aktivitou.

Na tom, že česká ekonomika ve druhém čtvrtletí prodělala kvůli dopadům šíření koronaviru zřejmě největší propad, se shodli před časem i ekonomové oslovení ČTK. V konkrétních odhadech se však lišili. V meziročním vyjádření očekávali pokles HDP o 9,7 až 18 procent a mezičtvrtletně od 7,4 do 14 procent. Aktuálně lze podle analytiků již pozorovat, že se ekonomika odráží ode dna.

Vláda kvůli koronaviru začala přijímat opatření, která měla zamezit šíření nákazy, od března. Omezila volný pohyb a cestování, sdružování, podnikání, kulturu, sport, školní výuku a další aktivity. Některé firmy kvůli tomu zavřely provoz, jiným podnikům naopak chyběli zaměstnanci třeba i kvůli uzavřeným hranicím. Od poloviny května se restrikce vzhledem k příznivé epidemiologické situaci začaly postupně uvolňovat.

Statistici uvedli, že zaměstnanost ve druhém čtvrtletí klesla proti stejnému loňskému období o 2,1 procenta, mezičvrtletně byla nižší o 1,6 procenta.