I další verze vládního očkovacího plánu ještě obsahuje pár nejasností, které je třeba vyřešit. Čeká se na implementaci centrálního rezervačního systému, podle hejtmana Libereckého kraje Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) je ale na pořádné otestování systému málo času, přestože jde o zcela klíčovou součást strategie. Plán vakcinace také počítá s masivním zapojením praktických lékařů, ti už nyní ale mají hodně práce s běžnými pacienty, čistě na nich proto pozdější fáze strategie postavit nejdou, dodává Půta. Podle hejtmana bude efektivnější, když jednou za čas pomohou v očkovacích centrech, proto je ale třeba praktiky adekvátně motivovat.

Podle vládní očkovací strategie se budou pozdější fáze vakcinace opírat především o praktické lékaře. Ti si mají do května vytvořit vlastní rezervační systém, podle našich informací ale už tak mají plné ruce práce při běžném provozu v ordinacích. Jak vnímáte plánované zapojení praktiků Vy?

Myslím, že čistě na prakticích nemůže být postavená žádná fáze. Proto si myslím, že praktici mohou v rámci očkování figurovat jako doplňující složka, až bude dostupná vakcína od firmy AstraZeneca. Nepovažuji za efektivní očkovat jedním praktickým lékařem deset lidí denně, když může být v očkovacím centru, kde jich naočkuje třeba 500.

Čili byste praktické lékaře spíše radši viděl jako pomocnou sílu ve velkokapacitních očkovacích centrech?

Ano, je to jedna z našich připomínek, ale nyní jde spíše o to najít způsob, jak je motivovat, aby vůbec měli zájem jít pomoct jednou za deset nebo čtrnáct dní na šest až dvanáct hodin do očkovacího centra, než aby prováděli vakcinaci u sebe v ordinaci dvě hodiny denně. Snažili jsme se to říct panu premiérovi na úterním jednání, že to nemůže fungovat tak, že když tu máme pět tisíc praktiků, tak každý naočkuje deset lidí denně a z toho budeme mít 50 tisíc naočkovaných. Nesmíme zapomínat na to, že praktičtí lékaři se musí věnovat především svým vlastním pacientům v běžném ordinačním provozu a i pro ně je období koronakrize mimořádně náročně a vyčerpávající. Myslím, že řešením by mohlo být, aby jednou za čas měli zavřenou ordinaci a pomohli přímo v očkovacím centru, přispějí tím do vakcinačního procesu lépe, než kdyby se to dělalo takto pseudoplošně. Na připomínky krajů má vláda reagovat v pondělí, uvidíme, co z toho bude.

Praktičtí lékaři by měli očkovat za pár měsíců, již nyní se s nimi ovšem počítá při vyhodnocování zdravotního stavu zájemců o očkování, stejně tak mají pomáhat s případnou rezervací do centrálního rezervačního systému. Někteří hejtmané se již ozvali s tím, že k němu mají technické připomínky, je to tak i u Vás?

Ano, stejně tak se ptáme, kdy se ty IT systémy dostanou k implementaci do očkovacích míst tak, aby mohla od 15. ledna reálně fungovat. Rezervační systém bude rozhodujícím faktorem pro hladké fungování toho všeho. Pokud bude uživatelsky přívětivý a umožní lidem už při registraci vyřešit většinu problémů, třeba aby se odfiltrovali ti, kteří by na očkování ještě jít neměli, tak to může fungovat. V opačném případě to bude přidělávat starosti všem.

Podobné informace nám sdělil i hejtman Pardubického kraje Martin Netolický, že systém není ještě k dispozici na vyzkoušení. Budou mít ale kraje dostatek času jej otestovat před ostrým startem? Co od něj očekáváte?

Úplně mnoho času na to, aby se to všechno otestovalo, před námi není. Přesně necelé čtyři dny. Centrální rezervační systém by měl být podle mě ideálně takový, aby na místě očkování pak probíhalo co nejméně administrativních úkonů. A aby ten systém umožňoval rychle vyhodnotit rizikovost a automaticky poslat potřebné informace praktikovi dané osoby. Je to právě praktik, kdo by měl ve sporných a hraničních případech pomoct rozhodnout. Jinak hrozí, že pokud člověk přijde na očkovací místo nějakého okresního města, tak doktor na místě nebude mít moc čas řešit nerozhodné případy. Proto tyto věci musí s předstihem rozseknout praktici.

Pak máme připomínku, že by vedle informace, kdy se mohou lidé z jednotlivých skupin registrovat, mělo být rovněž napsáno, odkdy se budou moci reálně očkovat. Podle mě se vakcinace musí spustit najednou na celém území, není možné, aby to proběhlo jako během nulté vlny, kdy Praha a Brno měly vakcíny o týden dříve než zbytek České republiky. Čili chceme, aby přibylo jedno společné datum pro konkrétní skupiny.

Dále také navrhujete, aby se do lednové skupiny očkovaných vedle praktiků a seniorů v domovech důchodců zahrnuli i lidé, kteří bydlí v domovech s pečovatelskou službou. Co Vás k tomuto kroku motivovalo?

Z pohledu zákona o sociálních službách se na ně nahlíží tak, že bydlí ve vlastním bytě a mají fakultativní sociální služby poskytované pečovateli. Fakticky ale stále jde většinou o objekty, ve kterých žijí jenom senioři, i když místnosti mají většinou charakter vlastního bytu. Myslím si, že koncentrace seniorů je v těchto zařízeních poměrně vysoká, tudíž by stálo za to je očkovat co nejdříve. Často se také stýkají jen mezi sebou, když se tedy covid-19 dostane k jednomu z nich, tak se to v domě šíří úplně stejně jako v domovech pro seniory.

Jsou v představené očkovací strategii nějaké další výraznější nedostatky, které je třeba řešit? Pamatuju si, že se v minulých verzích snesla kritika ze strany poslanců i na formální stránku, kdy chyběly např. zdroje některých informací a tvrzení.

Připomínek jsme shromáždili mnoho, měli jsme tam ještě jednu takovou strategicko-politickou. V materiálu není nikde napsáno, že zodpovědnost za celou tuto operaci nese ministerstvo zdravotnictví. Jde o věc, která by měla zaznít hned na začátku. Kraje samozřejmě rovněž nesou zodpovědnost, ale pouze dílčí za fungování nastaveného systému. Pokud nebude dostatek vakcín nebo nebude ministerstvo schopné koordinovat pojišťovny či se přizpůsobovat v jednotlivých fázích celého procesu, nastane problém. Tudíž zodpovědnost musí být ve strategii jednoznačně zmíněna a popsána.