Drtivá zpráva pro americká mainstreamová média, hodnotí komentátoři Muellerovu zprávu
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Zpráva vyšetřovacího týmu Roberta Muellera je politickým vítězstvím prezidenta Donalda Trumpa a stane se důležitým trumfem v kampani před prezidentskými volbami 2020. Shodují se na tom komentáře amerického tisku, který se podle listu The Washington Post ocitne v palbě kritiky za způsob, jakým v minulých dvou letech informoval o prošetřování údajného vlivu Ruska na prezidentské volby v USA v roce 2016.
Americký ministr spravedlnosti William Barr o víkendu zaslal Kongresu informaci o výsledcích Muellerova šetření, z nichž plyne, že Trumpův volební tým a jeho poradci nekoordinovali svou činnost s Ruskem. Shromážděné důkazy navíc nestačí k rozhodnutí o tom, zda Trump bránil výkonu spravedlnosti.
„Barrovo oznámení je drtivou zprávou pro americká mainstreamová média a pro dav většinou liberálních komentátorů, kteří dlouhé měsíce živili pověsti o (Trumpově) spiknutí ve svých názorových článcích a diskusích na kabelových televizích,“ napsal v pondělí The Washington Post.
„Ruskou stopou“ byla americká média posedlá od Trumpova volebního vítězství v listopadu 2016, píše washingtonský list. Podle zjištění nezávislé monitorovací služby Tyndall Report byly údajné tajné kontakty Trumpova týmu s Moskvou loni druhým nejčastějším tématem zpravodajství. Předčila ho jen kampaň kolem schvalování kontroverzního právníka Bretta Kavanaugha soudcem nejvyššího soudu. Deníky The Washington Post a The New York Times a weby televizí MSNBC a CNN, které patří k nejostřejším Trumpovým kritikům, napsaly o vyšetřování přes 8500 článků.
The Washington Post si klade otázku, zda hlavní americká média klamala veřejnost. „Liberální novináři očekávali, že Mueller vytvoří skandální kauzu tajného spiknutí mezi Trumpovým volebním štábem a ruskou vládou,“ komentoval situaci Tim Graham, šéf konzervativní analytické skupiny Media Research Center. „Teď je zjevné, že zpravodajská média jen prezentovala své zbožné přání. Očekávala velké rozuzlení, které se nekonalo. Stříleli si z Trumpa kvůli jeho obraně, která se ukázala jako pravdivá. Volič by se měl cítit podveden,“ řekl Graham.
„Žádné spiknutí. To je jasný výklad zjištění Roberta Muellera, přinejmenším podle toho, jak je předložil Williamu Barrovi. Je to v souladu s linií, kterou hájí rozradostnění Trumpovi obhájci,“ napsal zpravodajský server Politico. „Všichni by si měli být vědomi nebezpečí zkreslování (informací) a zlozvyku hodnotit důkazy podle předem připravených závěrů. Média to přeháněla s informacemi o údajném spojení mezi Trumpem a Ruskem, které se při bližším zkoumání vypařily. I pečlivě prezentované a napsané zprávy se staly předmětem přehnané interpretace, jakmile se dostaly na twitter nebo do kabelových televizí,“ napsal šéfredaktor serveru Blake Hounshell.
Ani Muellerova zpráva, v plném textu navíc nepublikovaná, ale prezidenta mediální kritiky nezbaví, vyplývá z komentářů. „Pokud jde o velkou debatu kolem tajného spiknutí, záleží na úhlu pohledu. Zdá se zřejmé, že Trump s Putinem tajně nespolupracoval, aby vyhrál prezidentské volby. Proč se ale pořád zdá, že s ním chce tajně spolupracovat, aby změnil americkou zahraniční politiku, zůstává záhadou,“ napsal server Politico.
Zbraně neskládá ani deník The New York Times. „Putin měl jasného favorita. Vměšoval se (do voleb) z vlastního rozhodnutí a jeho favorit byl zvolen prezidentem. Trumpův tým o tom věděl a byl za pomoc víc než vděčný. Pak o této pomoci lhali. Není to zas tak složité. Zatímco Mueller s tím nemůže nic udělat, Kongres a americký lid rozhodně mohou,“ napsal list v redakčním komentáři.