Středou začíná maraton vyjednávání o tom, kdo usedne do křesla předsedy Senátu, tedy druhé nejvyšší ústavní funkce. Post chce uhájit ODS, jejíž dlouholetý reprezentant Jaroslav Kubera ve funkci nedávno zemřel. Svého zájemce o post má ale i nejsilnější klub v Senátu, STAN.

Do boje o funkci ODS vysílá předsedu senátorského klubu Miloše Vystrčila. Jeho zatím jediný protikandidát je dosavadní první místopředseda a senátor z klubu STAN Jiří Růžička. V minulé volbě předsedy horní komory se utkal kandidát opět ODS, ale tehdy s kandidátem KDU-ČSL.

Vyjednávání začne až dnes, sejdou se totiž předsedové senátorských klubů. Ve vyjednávání podpory pro svého kandidáta je ale o krok napřed ODS. Vystrčila totiž podpoří senátoři KDU-ČSL. „Podporujeme ODS,“ řekl deníku Echo24 předseda lidoveckých senátorů Petr Šilar. Doporučení, aby lidovečtí senátoři podpořili kandidáta ODS, vyslovil na Twitteru i nový předseda lidovců Marian Jurečka.

STAN teprve o podpoře pro Růžičku jednat bude. „Veškerá politická jednání budeme dělat, až se sejdou předsedové klubů. Zda bude podpora od ostatních, budeme domlouvat až ve středu,“ řekl předseda klubu STAN Petr Holeček pro Echo24 v úterý odpoledne.

Lidovci a ODS mají dohromady 33 hlasů, senátorů je 80. Záležet tak bude, koho podpoří zákonodárci z dalších klubů ČSSD, ANO a Klubu pro liberální demokracii – SENÁTOR 21 a dvou nezařazených senátorů.

Například klub senátorů za ANO, který má sedm členů, o příštím předsedovi horní komory ještě nejednal a komu dá podporu, se teprve ukáže. Deníku to řekl místopředseda senátorského klubu ANO Jaroslav Větrovský.

S poměrem sil v Senátu nedávno pohnul přestup senátorky Jitky Chalánkové, původně političky TOP 09, z postu nezařazené senátorky do klubu ODS. Sama Chalánková přestup komentovala s tím, že nechce, aby nebylo možné zpochybňovat nárok ODS na mandát předsedy Senátu. ODS tak má 18-členný klub, STAN je o jednoho silnější.

Při poslední volbě předsedy Senátu, která následovala po obměně třetiny horní komory po volbách v roce 2018, neměl žádný z klubů jasnou většinu. Předsedu senátoři zvolili až ve druhém kole. Kubera i díky svému dlouholetému renomé porazil kandidáta KDU-ČSL Václava Hampla.

Mimořádná situace, kdy předseda Senátu zemřel ve funkci, nastala 20. ledna. Senátoři se vzápětí po Kuberově smrti dohodli, že veškeré debaty o jeho nástupci počkají, dokud neskončí pietní loučení s politikem.