Česko se skrze podpis ministryně financí Aleny Schillerové připojilo k výzvě k osmi zemí Evropské unie, které k vyzývají k návratu k vyrovnaným rozpočtům po pandemii. Signatáři především ze severní a východní Evropy, tak reagují na uvolnění finančních pravidel během pandemie. Česko přitom čelí masivnímu zadlužení. Informuje například Politico.

„Omezení výrazné míry zadlužení k poměru k HDP musí zůstat společným cílem,“ uvádí signatáři v jednostránkovém dokumentu. „Můžeme si dovolit masivní fiskální podporu ekonomik, protože jsme před krizí (koronaviru poz. red) snižovali veřejný dluh a vytvářeli si tak prostor. Konsolidujeme naše státní rozpočty, abychom se mohli vrátit k vyrovnaným rozpočtům co nejdříve,“ představila dopis na Twitteru v angličtině ministryně financí Alena Schillerová.

We can afford a massive fiscal stimulus because we were reducing public debt and creating fiscal space before the crisis. Our budgets are heading towards gradual consolidation in the next years, so that we can return to balanced budgets as soon as possible.https://t.co/zSpbrmyiad

— Alena Schillerová (@alenaschillerov) September 10, 2021

Opozice přitom vládu za rozpočtovou politiku dlouhodobě kritizuje. Podle opozice zadlužení České republiky souvisí, kromě krize, také s nezodpovědnou fiskální politikou. Podle ministerstva financí má letos zadlužení státu stoupnout na 43,5 procenta HDP. Kvůli dalšímu výrazně schodkovému rozpočtu s jeho růstem ministerstvo počítá i v příštím roce. V dalších letech chce podle Schillerové Česko veřejné finance konsolidovat a postupně se vrátit k vyrovnaným rozpočtům. Minulý rok dosáhl schodek 367 miliard korun. "Podle Eurostatu jsme šestou nejméně zadluženou zemí EU a chceme spolu s dalšími sedmi odpovědnými zeměmi bránit rozvolňování fiskálních pravidel," prohlásila ministryně Alena Schillerová.

O dopisu, kterým signatáři vyzývají k návratu zodpovědnosti a budoucnosti paktu stability se bude jednat v sobotu ve Slovinsku. Osm zemí včetně Česka se postavilo proti dalšímu uvolňování rozpočtových pravidel a chce se vrátit k původnímu fiskálnímu paktu, tak jak platil před krizí.

Evropská unie se po dluhové krizi z konce prvního desetiletí dohodla na současné podobě takzvaného Paktu stability a růstu, podle něhož by neměl veřejný dluh překročit 60 procent hrubého domácího produktu (HDP). Rozpočtové deficity zároveň nesmějí převýšit tři procenta HDP. Unijní exekutiva však loni v březnu v zájmu podpory ekonomik zasažených protipandemickými opatřeními platnost pravidel pozastavila a jejich návrat letos ohlásila až na začátek roku 2023. Zejména Francie, Itálie a Španělsko začaly hovořit o tom, že by mělo být opětovné vymáhání závazků spojeno s jejich zmírněním.

"Zdravé veřejné finance jsou ústředním pilířem členství v EU a základem hospodářské a měnové unie. Fiskální udržitelnost kombinovaná s reformami podporujícími ekonomický růst musí proto nadále tvořit základ společného rámce hospodářské a fiskální politiky EU," píše se ve výzvě, kterou dnes otisklo několik předních evropských deníků. Jednostránkový text iniciovaný Rakouskem podpořily státy ze skupiny tradičně vystupující proti růstu zadlužení, tedy Nizozemsko a skandinávské země. Spolu s nimi se k dokumentu připojily vedle Česka i Slovensko a Lotyšsko.

Osmička zemí své argumenty podložila odhadem, podle něhož dluh EU vzroste za dva roky z předloňských 79 procent HDP v na předpokládaných letošních 94 procent HDP. Proto by podle skupiny mělo být omezení dluhu společným cílem unie. Návrat k fiskálním pravidlům není překážkou v efektivní fiskální politice, uvádí se v dokumentu, podle něhož jsou nicméně signatářské země ochotny "debatovat o vylepšení" paktu.