Komise k OKD

Vyšetřování OKD pokračuje. Před poslaneckou komisi míří Hana Marvanová

Komise k OKD
Vyšetřování OKD pokračuje. Před poslaneckou komisi míří Hana Marvanová

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Vyšetřovací komise k privatizaci společnosti OKD si pozvala advokátku Hanu Marvanovou, která byla dříve poslankyní a náměstkyní ministryně spravedlnosti Heleny Válkové. Marvanová se privatizací OKD věnuje dlouhodobě a zastupovala sdružení BytyOKD. Komise se chce na odpoledním jednání zaměřit na celý průběh privatizace, tedy nejenom prodej černouhelné společnosti v době, kdy byl bývalý premiér Bohuslav Sobotka ministrem financí v Grossově vládě.

Předseda komise Lukáš Černohorský pozvání Hany Marvanové odůvodňuje její dlouhodobou snahou se o privatizaci zajímat. „Paní doktora Marvanová se dlouhodobě o tuto kauzu zajímá. Takže to projdeme s ní, protože spolupracovala se sdružením BytyOKD, což je organizace, která zastupuje bývalé majitele či lidi, kteří mohli být chováním OKD případně poškozeni,“ řekl pro deník Echo24 předseda komise Lukáš Černohorský.

Bývalá poslankyně Hana Marvanová je spojována s miliardářem a majitelem investiční společnosti Arca Capital Pavolem Krúpou. Slovenský finančník dlouhodobě útočí na někdejšího uhlobarona Zdeňka Bakalu. Žaluje ho například kvůli dividendám v OKD a napadá i fakt, že Bakala získal kvůli podezřele levné privatizaci pod cenou desítky tisíc bytů.

Hana Marvanová byla aktivní političkou v 90. letech. Byla poslankyní Občanského fóra, po roce přešla k ODS. Ze strany ale v roce 1998 vystoupila a podílela se na založení Unie svobody. Na post ve vedení strany rezignovala v roce 2002, protože nesouhlasila s tehdejšími povolebními vyjednáváními s ČSSD. Na začátku nového milénia se pokusila o návrat do politiky, když ji v únoru 2014 ministryně spravedlnosti Helena Válková (za ANO) jmenovala svou 1. náměstkyní. O několik měsíců později ale Marvanová kvůli rozepřím s ministryní rezignovala.

Bývalý premiér a tehdejší ministr financí Bohuslav Sobotka doufá, že se komise zaměří i na dobu před samotným prodejem OKD. „Komise bude muset jít hodně do minulosti, privatizace OKD byla zahájena před sedmadvaceti lety a ukončena před čtrnácti lety,“ řekl dříve pro Echo24 Bohuslav Sobotka. Podle bývalého premiéra proběhl prodej minoritního podílu v roce 2004 za standardních podmínek, což potvrdila i Evropská komise.

Komise, jejíž vznik navrhli Piráti, se bude zabývat převodem státních akcií OKD do vlastnictví jiných osob, snížením základního jmění společnosti ve druhé polovině 90. let, plněním závazků nabyvatelem akcií ze smlouvy z roku 2004 a příčinami úpadku OKD a odpovědnosti státních úřadů a osob.

Privatizace OKD

Prodej akcií společnosti OKD v roce 2004 schválila vláda Stanislava Grosse (ČSSD). Podíl získala za 4,1 miliardy korun skupina Karbon Invest. Podle obžaloby však byla cena podniku nejméně 9,8 miliardy, vzniknout tak měla škoda přes 5,7 miliardy. To vyvrací bývalý premiér Sobotka, který byl v té době ministrem financí.

„Cena, kterou za prodej tehdy vláda dostala, byla vyšší než cena určená znaleckým posudkem, byla vyšší než cena stanovená ÚOHS nebo vyšší, než cena nabídnutá ve stejnou dobu jiným soukromým zájemcem,“ uvedl pro Echo24 Sobotka.

Předseda komise chce vycházet jak z písemných dokumentů, které si vyžádal od ministerstva financí, tak případně někoho dalšího. „Některá jména mám. Pokud si to ale můžu přečíst na papíře, kde je to sepsané, tak je pro mě daleko lepší, než mít před komisí hromadu svědků, kteří řeknou ‚nevím, nevzpomínám si‘,“ řekl Černohorský.

Společnost Karbon Invest, která patřila podnikatelům Viktoru Koláčkovi a Petru Otavovi, prodala OKD po dvou měsících investiční skupině RPG Industries Zdeňka Bakaly.

V minulém volebním období Sněmovna zřízení vyšetřovací komise k OKD odmítla. Loni v březnu se ale usnesla na tom, že privatizace společnosti byla pro stát nevýhodná ekonomicky i sociálně. Ustanovení komise iniciovali v prosinci Piráti a sehnali pro její vznik 94 poslaneckých podpisů. Podle místopředsedy Jakuba Michálka získali nováčci ve Sněmovně podpisy ze všech stran kromě sociální demokracie.