Na začátku února papež František naznačil, že uzná legitimitu sedmi biskupů navržených čínskou komunistickou stranou. Přelomový krok se nese v duchu snahy po smíření mezi Vatikánem a Pekingem po téměř 70 letech de facto bez diplomatických styků, informoval server The Washington Post. Podle BBC může k podpisu dohody dojít v řádu několika měsíců.

Katolická církev má v Číně devět až dvanáct milionů členů a je od roku 1951, kdy převzala moc v zemi komunistická strana, rozdělena na oficiální či patriotickou, poplatnou režimu, která dosazuje vlastní biskupy, a podzemní, tedy loajální papeži. Ten podle The Washington Post tvrdí, že pozvolný úbytek katolíků v zemi je způsobený právě přetrvávající napětím rozkolu z 50. let a doufá, že usmíření pomůže církev obnovit a sjednotit.

Pro čínskou vládu by však dohoda znamenala posílení kontroly nad církví v zemi, píše server BBC. Navíc je tato vláda oficiálně ateistická. Olej do ohně současné debaty přilévá fakt, že k uznání navržených biskupů Vatikánem došlo v tentýž den, co v Číně vstoupily v platnost nové represivní regulace náboženství, jak píše server The New York Times. Ten také uvádí, že důvody ustupování Číně ze strany Vatikánu „nejsou transparentní, ale zdá se, že se schyluje k historickému tání“.

Mnozí akademici i lidé z církve papežovu „kapitulaci“ odsuzují. Připomínají v té souvislosti potlačení maďarského povstání roku 1956 a následné vytlačení opozičního kardinála Józsefa Mindszentyho mimo dění. Situaci tehdy zcela nevyřešila ani pozdější strategie „Ostpolitik“ (způsob vyjednávání se zeměmi východní Evropy) papeže Pavla VI, jak uvádí The Washington Post.

Podle historika Piotra Kosickiho z univerzity v Marylandu, dojde po tomto Františkově kroku akorát k úbytku věřících katolické církve. „Namísto devíti milionů budou v Číně tři,“ řekl historik. „Anebo tam bude devět milionů, ale většina z nich nikdy nepůjde na mši, což je to, co se stalo ve východní Evropě,“ řekl americkému serveru.

Františkovo rozhodnutí ostře kritizuje také hongkongský kardinál a emeritní arcibiskup Joseph Zen Ze-kiun. Ten tvrdí, že se Svatý stolec „zaprodal“ Pekingu. Podle serveru Reuters řekl, že se papež ve svém sbližování s Čínou zachoval „nevěrně“ a že svým krokem zavře miliony věřících do „ptačí klece“.

Pro čínské „podzemní“ katolíky, kteří zachovali papeži věrnost a čínským snahám o ovládnutí církve vzdorovali, přičemž byli pokutováni nebo i zavíráni do vězení, je tento krok „fackou“, tvrdí zase profesor světového křesťanství Xi Lian z durhamské Duke Divinity School. Čína nemůže v tomto kontextu podle něj nic ztratit, zatímco Vatikán může ztratit mnoho.

K rozkolu mezi tzv. oficiální a patriotickou církví došlo v Číně roku 1957, kdy bylo založeno Vlasteneckého sdružení čínských katolíků za účelem kontroly církve na svém území a odmítaní jejího řízení ze zahraničí. Papež Pius XII. kolaboraci čínských katolíků o rok později ve své encyklice Ad Apostolorum Principis odsoudil.

Papežský stát má nyní diplomatické styky pouze s Taiwanem, a to jako jediný z Evropy.