Několik milionů Berlíňanů si tento týden poprvé otestovalo nový svátek, který jim nadělila levicová zemská vláda. Stal se jím 8. březen - Mezinárodní den žen. Metropole na Sprévě je první spolkovou zemí, která tento svátek, k němuž patří i pracovní volno, zavedla. Ne každému v Německu se to ovšem zamlouvá, kritika přichází především z Bavorska, které chronicky zadlužený Berlín mocně finančně dotuje.

O Mezinárodním dni žen jako novém svátku rozhodl už v lednu berlínský zemský parlament. Ze 147 přítomných poslanců tehdy požehnalo 8. březnu jako svátku 87 poslanců, 60 bylo proti. S příslušným návrhem zákona přišla rudo-rudo-zelená berlínská vláda (SPD-Levice-Zelení). Počet svátků v Berlíně se tak zvýšil na deset.

Berlínská novinka se příliš nezamlouvá hlavně řadě politiků v Bavorsku. To samo má nicméně 13 uzákoněných svátků v roce. Bavoři připomínají svou štědrou finanční pomoc chudším spolkovým zemím. V rámci takzvaného finančního vyrovnání přiteklo do rozpočtů zemí, jimž se daří ekonomicky hůře, od jejich bohatších kolegyň v roce 2018 celkem 11,45 miliard eur. Z toho více než polovinu, 6,67 miliard eur, zaplatilo Bavorsko. Nejvíce natahuje ruku Berlín, ten loni dostal celkem 4,4 miliardy eur. Že si tedy právě Berlín uzákoní další den bez práce nejde zkrátka mnoha Bavorům pod nos.

Nepracovat na Mezinárodní den žen, 8. března, by se ale zamlouvalo většině Němců, kteří už tak patří počtem svých uzákonených svátků mezi světové šampiony. Podle nedávného průzkumu institutu pro výzkum veřejného mínění YouGov by příkladu Berlína s 8. březnem následovalo 54 procent dotázaných Němců, proti bylo 34 procent. Za časů Německé demokratické republiky (NDR) 8. březen uzákoněným svátkem žen nebyl. Tento den se ale v letech 1967 až 1985 slavil jako Den osvobození - od nacismu.