Všichni žáci by měli ve školních lavicích vydržet nejméně do 18 let. S takovým návrhem přišla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Podle ministryně by prodloužení povinné školní docházky zabránilo nezaměstnanosti mladých lidí, kteří dnes se svým základním vzděláním často končí na úřadu práce. Ostatní politici i ministerstvo školství se k návrhu staví zdrženlivě. „Překvapuje mě, že se o tomto nápadu nezmínila ministryně práce resortu školství před tím, než ho prezentuje na veřejnosti,“ uvedl k návrhu ministr školství Robert Plaga (za ANO).

„Přímo s ministrem jsem se o tom nebavila, ale na pracovní úrovni jednání probíhají už pár měsíců. Je to trochu vytržené z kontextu, rozhodně to není tak, že bych si teď připravila zákon, který prodlužuje školní docházku, není to překvapení. Jde o to děti udržet ve škole, aby v patnácti letech neskončily na úřadech práce,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.

Podle ministerstva je návrh Maláčové součástí komplexnějších, v současné době diskutovaných návrhů. „Ministryně Maláčová všechno předkládá jako návrh, který je součástí patnácti bodů boje proti chudobě a vše zatím probíhá na úrovni diskuzí,“ uvedla na dotaz deníku Echo24 Barbara Hanousek Eckhardová z Ministerstva práce a sociálních věcí.

Jakou by měl návrh Maláčové podporu v Poslanecké sněmovně, zatím není jasné, skeptická je k možnosti prodloužení povinné školní docházky například poslankyně Věra Procházková z vládního hnutí ANO. „Nejsem přesvědčena o tom, že prodloužení povinné školní docházky by něco vyřešilo,“ uvedla poslankyně pro deník Echo24. „Myslím, že učitelé na základní škole rychle poznají, zda je dítě schopné jít na určitý typ školy. A proto si myslím, že především rodiče by se s nimi měli poradit a respektovat jejich názor v kontextu přání svého dítěte. Povětšinou se totiž stává, že právě rodiče jsou odpovědní za nesprávně zvolený směr vzdělání svých dětí, které na to nemají a často ani nechtějí,“ doplnila členka sněmovního školského výboru.

Maláčová svým návrhem znovu otevřela téma, které se v české debatě objevilo již několikrát. „V době, kdy nám stárne společnost a vzdělávání je čím dál důležitější, nevím, proč je povinná školní docházka ukončena už 15. rokem a není to 18. rok jako v okolních zemích,“ řekla ministryně v sobotu deníku Právo.

„Podpořme raději učňovské obory“

Špatné uplatnění lidí na trhu práce je problémem i podle opozice, prodloužen povinné školní docházky však není podle většiny na pořadu dne. „S povinnou školní docházkou do 18 let nesouhlasíme, prosazujeme svobodu výběru vzdělávání,“ uvedl pro deník Echo24 poslanec Pirátské strany Lukáš Bartoň.

Podle místopředsedkyně TOP 09 a poslankyně Markéty Pekarové Adamové by se ministerstva měla zaměřit především na kvalitu vzdělávání. „Dokud nebude české školství na špičkové úrovni, připravovat žáky a studenty na život v 21. století, což dnes až na výjimky moc nedělá, tak se nebavme o takovýchto návrzích,“ uvedla pro deník Echo24 Markéta Pekarová Adamová.

„Důvod, proč mnoho dětí nepokračuje po základních školách ve studiu, je v motivaci jich samých a hlavně jejich rodičů, a to se dá řešit i jinými způsoby, například výrazně posílit podíl praxe v učňovských oborech, za což dostávají finanční odměnu,“ uvedla Markéta Pekarová Adamová možný způsob, jak problémy s nezaměstnaností mladých nekvalifikovaných absolventů řešit.

Skepticky se k návrhu staví i někteří zástupci ODS. Poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková na sociální síti upozornila na to, že se povinná školní docházka již v nedávné době prodloužila. „Povinná školní docházka se „povinnou školkou“ už tak protáhla o rok. Až si paní Maláčová uvědomí, že existují univerzity třetího věku, možná bude povinná školní docházka od kolébky do hrobu,“ napsala poslankyně.