Co může za rekordně vysoké ceny brambor? Především sucho, shodující se zemědělci s odborníky. Počasí však není jediným viníkem. Svoji roli hrají také zmenšující se plochy, kde se brambory v ČR pěstují. Od revoluce je to pouhá pětina tehdejších ploch. Naopak řepka, která byla v roce 1990 oseta na přibližně stejně velkém prostoru jako brambory, se rozšířila čtyřnásobně. Řepka se zemědělcům vyplatí produkovat více než brambory, za což může i povinné přimíchávání biopaliv do benzinu a nafty. Má přitom neblahý vliv na životní prostředí.

Data ČSÚ ukazují zajímavé srovnání vývoje ploch, na kterých se pěstovaly brambory a řepka. Srovnání se nabízí, jelikož v roce 1990 byly tyto plodiny osety v obdobném rozsahu. Brambory na 109 664 hektarech, v případě řepky šlo o 105 102 hektarů. Brzy se však začaly rozevírat nůžky možná nečekaným směrem. Již v roce 2000 se brambory produkovaly jen na 69 236 hektarech, zatímco řepka již na 325 338 hektarech. Tento trend se projevoval i v následujících letech.

V roce 2018 byl poměr 22 888 hektarů na pěstování brambor vůči 411 802 hektarům na řepku. Letos by však mělo být řepky o něco méně než vloni. Může za to především loňské sucho. Na základě šetření ČSÚ k 30. 11. 2018 plochy řepky pro sklizeň 2019 poklesly o 20,3 tis. ha, tj. o 4,9 % oproti předchozímu roku. Důvodů, proč plochy poklesly, může být řada. Jedním z důvodů bylo především sucho, které v době setí řepky vrcholilo, a zemědělci se obávali, zda oseté plochy vůbec vzejdou,“ uvedl pro Echo24 Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí ministerstva zemědělství.

Aktuálně trápí české spotřebitele vysoká cena zeleniny a především brambor. Může za ně především loňské sucho. Sami zemědělci však přiznávají, že jsou důvodem i zmenšující se plochy, kde se brambory pěstují. „Musíme brát v úvahu, že se u nás pomalu zmenšují plochy, kde se pěstují konzumní brambory. Na rozdíl třeba od ploch na výrobu škrobu, které jsou stabilizované,“ uvedl pro Echo24 předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček.

Zemědělcům se totiž vyplatí spíše osít právě řepku. „Ceny, které dostáváme za řepku nebo obilí, jsou výhodnější než u brambor. Ceny jsou totiž poměrně stabilní a slušné. Výroba řepky nebo obilnin je zkrátka lacinější. Náklady na hektar výroby jsou u brambor vyšší. Zemědělec navíc musí počítat s vyšší rizikovostí. Ta je taková, že když je výnos vyšší, pak výrazně poklesne cena, což u řepky nebývá,“ dodává Králíček.

Ministerstvo zemědělství se snaží pěstitele brambor povzbudit. „Pěstování zemědělských plodin v ČR se stejně jako jinde ve vyspělých zemích řídí tržními principy a řepka patří mezi rentabilní plodiny. Ale mnoho zemědělců začíná pěstovat i jiné plodiny, které významně rozšiřují osevní sledy a podporují růst diverzity polních porostů. Ministerstvo zemědělství nevyplácí žádné speciální dotace cílené na řepku. Naopak, pěstitelům brambor dotace poskytuje,“ uvedl Bílý.

Řepka je problematická pro životní prostředí

Pěstování řepky v takovém množství může mít i neblahé účinky na životní prostředí. „Řepka obecně potřebuje velkou chemizaci, více než jiné plodiny. Potřebuje více pesticidů nebo herbicidů, čímž zvyšuje zátěž podzemních a povrchových vod, kam se část chemických přípravků dostane. Do vody se dostane i více nafty.“ uvedl pro Echo24 ekolog David Pithart ze společnosti Beleco.

Poslanci v čele s Piráty se tak pokusili prosadit zrušení povinného přimíchávání biopaliv do benzinu a nafty. Vláda však návrh odmítla. Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) před jednáním novinářům řekl, že změna by nepřinesla pokles zájmu o pěstování řepky, pouze by šla na vývoz. Podotkl, že ustanovením Česká republika naplňuje evropskou směrnici a za řepku jako palivo z obnovitelných zdrojů neexistuje zatím náhrada.

Poslanci svůj návrh zdůvodnili tím, že biopaliva první generace se nepodílejí na snižování emisí skleníkových plynů. Naopak se uvolňují z použitých hnojiv i ze zemědělské techniky. Navíc na jeden litr biosložky je potřeba až 2500 litrů vody.

Jedním z největších zpracovatelů řepkového semene a výrobcem metylesteru, který se přimíchává do bionafty, je společnost Preol z holdingu Agrofert. Vlastníkem Agrofertu byl premiér Andrej Babiš (ANO), který akcie Agrofertu kvůli změně zákona o střetu zájmů převedl v roce 2017 do svěřenského fondu. „Zrušení povinnosti přimíchávání biosložek do paliv v České republice by vedlo k negativním dopadům na podniky vyrábějící biopaliva a navazující zpracovatele vedlejších produktů,“ uvedl Svaz průmyslu a dopravy.