Švédský premiér Stefan Löfven v úterý nezískal důvěru nového parlamentu, který vzešel z voleb 9. září. V nich středolevý blok vedený Löfvenem zvítězil rozdílem jediného mandátu nad středopravou aliancí a Löfvenova sociální demokracie dosáhla nejhoršího výsledku za desítky let. Posílila naopak nacionalistická protiimigrační strana Švédští demokraté, která si připsala 17,5 procenta hlasů. Vzhledem k těsnému výsledku parlamentních voleb není jasné, kdo Löfvena v křesle předsedy vlády vystřídá.

Výsledek hlasování o důvěře premiérovi se očekával, protože středopravá aliance, která zahrnuje Umírněnou koaliční stranu, Stranu středu, Liberály a Křesťanskodemokratickou stranu, i Švédští demokraté před hlasováním uvedli, že Löfvena nepodpoří. Ten přesto sám odstoupit odmítl.

Kandidáta na sestavení nové vlády vybírá předseda parlamentu, kterým byl v pondělí zvolen Andreas Norlén ze středopravé aliance. Předpokládá se, že šanci zformovat vládu nyní dostane Ulf Kristersson, šéf Umírněné koaliční strany, která je v alianci nejsilnější stranou. Löfven setrvá v čele dočasné vlády, dokud nebude vytvořen nový kabinet. To podle analytiků může trvat týdny, možná i měsíce.

V 349členném Riksdagu (švédském parlamentu) má po volbách středolevá koalice 144 křesel. Koalici vede Švédská sociálnědemokratická dělnická strana, s níž spolupracují také Levicová strana a Zelení. Středopravá aliance obsadila 143 křesel a Švédští demokraté mají 62 křesel. Všechny hlavní politické strany před volbami jasně řekly, že se Švédskými demokraty nebudou spolupracovat. Zároveň ale středolevý blok a středopravá aliance uvedly, že nechtějí spolupracovat vzájemně.

Předseda parlamentu může vybrat kandidáta na premiéra čtyřikrát. Pokud ani jeden z kandidátů nezíská pro svou vládu podporu parlamentu, musí se do tří měsíců uskutečnit nové parlamentní volby, uvedla agentura Reuters.