Každý hlas občanů by měl mít stejnou váhu a volba by se odehrála jen v jeden jediný den. Tak vypadají návrhy na změnu volebního systému, které budou řešit poslanci v letošním roce. Pořádání jednodenní volby má zatím podporu většiny stran i když naráží na dílčí problémy. Další změny odblokuje až rozhodnutí Ústavního soudu, které by do sněmovny mohlo dostat koalice více politických stran bez překonání procentních hranic.

Zatím největší otazníky vyvolává návrh ministerstva vnitra pod vedením Jana Hamáčka (ČSSD), podle kterého by se volby měly uskutečnit pouze v jeden den. Sociálnědemokratický politik tvrdí, že změna je nutná k reakci na potřeby 21. století. „Organizace voleb nesmí být zastaralá a musí být založena na tom, že nevytváří zbytečné překážky pro voliče, ale naopak se snaží hlasování voličům maximálně usnadnit,“ řekl Jan Hamáček.

Návrh však obsahuje i sporné části jako hlasování v předstihu nebo samotné přepočítávání hlasů. V předloze se totiž počítá s tím, že se volby uskuteční v pátek od sedmi ráno do deseti hodin večer. Poté by zástupci v komisích přepočítávali hlasy, tedy po patnácti hodinách jejich práce. „Zvlášť v kontextu komunálních voleb. Už dnes v Praze a dalších městech je sčítání hlasů extrémně náročné a chybovost je zjevně velká. Nelze tak dlouho do noci hlasy přepočítávat a na druhou stranu ani nelze nechávat sečtení hlasů na druhý den. Tím by se vynulovala výhoda jednodenní volby,“ řekl pro Echo24 poslanec Mikuláš Ferjenčík.

Další úskalím návrhu je hlasování v předstihu, kterým reaguje ministerstvo vnitra na výpadek druhého volebního dne. Hamáčkův resort tak navrhuje, aby lidé, kteří nestihnou páteční volbu, mohli hlasovat prezenčně u obecních úřadů do zvláštní schránky. To by pak bylo možné pouze v pondělí a ve středu týdne, v němž proběhnou volby. Během těchto dnů budou muset úřady vyhradit alespoň dvě hodiny na volbu.

Toho se však obávají jak Piráti, tak ODS. „Předběžné volby bych se obával. Může s tím být spjata řada administrativních problémů ale také i zpochybnění a spekulací,“ řekl pro Echo24 místopředseda ODS Martin Kupka. Jako menší riziko manipulování s hlasy však vidí poslanec STAN Petr Gazdík. „Volby v jednom dni jsme připraveni podpořit, bylo to naše stanovisko, když se ministerstvo vnitra ptalo, zda by politické strany preferovaly hlasování ve dvou dnech, jako dosud, nebo jen v jednom dni. Podle nás se zamezí rizikům s manipulací hlasů a dle mého, kdo chce jít k volbám, čas si udělá, kdo nechce, toho ani možnost volit ve dvou dnech k urnám nepřitáhne,“ řekl pro Echo24 Petr Gazdík s tím, že volba by byla lepší v pátek než o víkendu.

Návrh na jednodenní volby se zamlouvají i šéfovi komunistů Vojtěchu Filipovi. Podle něj je však nutné, aby se vyřešilo i hlasování pro občany s dlouhými pracovními směnami. „Jsme připraveni na jednání a pokut to bude vyřešeno tak, že ani těm občanům, kteří slouží dvanáctihodinové směny nebude znemožněno volit, tak podpoříme prvé čtení zákona,“ řekl pro Echo24 Vojtěch Filip. Předseda KSČM také uvedl, že celková podpora návrhu se bude odvíjet od dalšího vyjednávání. Jako ideální den konání volby pak vidí sobotu.

Čeká se na rozhodnutí Ústavního soudu

Ve sněmovně od listopadu také leží návrhu stany KDU-ČSL, která chce srovnat váhu všech odevzdaných hlasů. Nyní se totiž volí poměrným systémem, kdy se přepočítávají hlasy občanů na jednotlivé mandáty. K tomu se pak využívá D‘Hondtova systému, který zvýhodňuje strany s velkým ziskem hlasů. V minulých sněmovních volbách tak například získalo hnutí ANO na jednoho poslance 19 tisíc hlasů. Hnutí STAN, které skončilo na devátém místě s šesti mandáty potřebovalo na jednoho poslance 44 voličů.

Lidovecká předloha má podle předkladatelů vrátit volební systém před opatření z doby opoziční smlouvy. Srovnat by se taky měla váha hlasů z jednotlivých krajů. „Tento návrh podpoříme, na druhou stranu neočekávám moc velkou naději. Stačí aby se hnutí ANO domluvilo s SPD a tento bod zablokovalo,“ řekl pro Echo24 Mikuláš Ferjenčík.

Podle Martina Kupky z ODS bude také záležet na rozhodnutí Ústavního soudu, který projednává podnět skupiny 21 zákonodárců po posledních sněmovních volbách. Tehdy senátoři ze STAN, KDU-ČSL a TOP 09 upozornili na rozdílný přepočet hlasů pro jednotlivé strany. „Co se týče D‘Hondtova přepočtu je důležité, jak se vyjádří Ústavní soud. Myslím si, že před rozhodnutí této instance by se neměly dít žádné kroky ve sněmovně směrem k tomuto návrhu,“ řekl Martin Kupka.

U Ústavního soudu také leží návrh senátorů ze STAN, která by měla zrušit načítací klauzuli, kdy s každou další stranou musí koalice získat o pět procent více. V příštích sněmovních volbách by se proto nemusely opakovat situace, kdy se ze strachu o výsledek koalice na poslední chvíli rozpadne, jako to bylo v případě KDU-ČSL a STAN.

„Základní problém je, že násobná uzavírací klauzule je velmi řídká, v Evropě s výjimkou snad Slovenska neobvyklá. V Česku je to pozůstatek neblahé dohody ODS-ČSSD cynicky nazvané opoziční smlouva. Jasně, že by to vedlo ke spojování stran beze strachu, že je uzavírací klauzule vyřadí z parlamentu. Jak rozhodne Ústavní soud, nechci předjímat, a už vůbec netuším, kterými cestami se úvahy ústavních soudců ubírají,“ řekl dříve pro Echo24 předseda STAN Vít Rakušan.