Dohodu o uhelném dole, kterou podepsala česká vláda s polskou stranou, provází kritika. Schválený kompromis vadí nejenom opozici, ale i místním. Opozice namítá, že v podobném znění mohla dohodu podepsat už v září, chtěla ale pro Česko výhodnější podmínky. Místní aktivisté dokonce hovoří o „podrazu“ ze strany vlastní vlády. Kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) naopak schválené znění dokumentu hájí.

Kritickými slovy nešetřili lidé z hrádeckého Sousedského spolku uhelná. „OK. Tři roky bojujete proti nespravedlivé ilegální těžbě polské státní firmy a nakonec Vás podrazí vaše vlastní vláda spolu s vedením kraje,“ prohlásil krátce po podepsání smlouvy jeho člen Milan Starec.

OK. Tři roky bojujete proti nespravedlivé ilegální těžbě polské státní firmy a nakonec Vás podrazí vaše vlastní vláda spolu s vedením kraje.@P_Fiala, @hubackova_anna, @JanLipavsky
Díky za dalších 22 let s těžbou na prahu Lužických a Jizerských hor🙏🤦‍♂️ pic.twitter.com/lZE6Xmwkoq

— Milan Starec (@FacingTurow) February 3, 2022

Země se dohodly na náhradě 45 milionů eur (zhruba 1,08 miliardy korun) za škody způsobené těžbou v dole. Jde o kompromis, protože Česko původně požadovalo až 50 milionů eur a Polsko nabízelo 40 milionů eur. Částka 35 milionů eur poputuje do Libereckého kraje, deset milionů bude náležet českému státu. Mezivládní transfer bude činit 35 milionů eur. Dalších deset milionů poskytne nadace těžební společnosti PGE, která důl provozuje, Libereckému kraji.

Další kompromis nastal v době soudního dohledu, země se dohodly na pěti letech. Praha původně chtěla desetiletý dohled, Varšava dvouletý. Podle polského premiéra Mateusze Morawieckého (PiS) nepůjde o stálý dohled, ale o případný zásah nezávislého subjektu, pokud by nastaly pochybnosti ohledně dodržování dohody.

Smlouvu je možné vypovědět již po pěti letech, což kritizuje opoziční hnutí ANO a namítá, že tuto lhůtu navrhovalo Polsko již dříve, ANO, které bylo tehdy hlavní vládní stranou, ji však nechtělo schválit. „Dohodu s pětiletou výpovědní lhůtou jsme mohli podepsat už koncem loňského září. Ale považovali jsme ji za nepřijatelně krátkou, vzhledem k tomu,že Poláci chtějí v dole těžit ještě dalších 22 let. Proto jsme se tenkrát nedohodli,“ popisuje exministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Za „jasné vítězství Polska“ pak podepsanou smlouvu na Twitteru označil další poslanec ANO Jiří Mašek.

Ještě k Turówu. Dohodu s pětiletou výpovědní lhůtou jsme mohli podepsat už koncem loňského září. Ale považovali jsme ji za nepřijatelně krátkou, vzhledem k tomu,že Poláci chtějí v dole těžit ještě dalších 22 let. Proto jsme se tenkrát nedohodli.

— Richard Brabec (@RibraRichard) February 3, 2022

Naopak současná ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) ve čtvrtek podepsanou dohodu označuje za úspěch, který znamená lepší budoucnost pro české obce v blízkosti polského dolu. „Podepsaná dohoda nám přináší peníze na vodovody, podzemní bariéru proti odtoku podzemních vod, zelený val proti prachu i hluku, to vše s právní zárukou,“ poznamenala ministryně. Jako zásadní přínos pak zmínila to, že těžební práce se podle smlouvy nebudou přibližovat českým hranicím a důl nebude zahlubován do doby, než budou vybudována ochranná opatření minimalizující negativní vlivy těžby,“ míní Hubáčková.

To, že nová česká vláda od tvrdších požadavků tvé předchozí ustoupila a vydala se na cestu kompromisu, naznačuje také vyjádření polské ministryně životního prostředí a klimatu Anny Moskwové, jež si spolupráci s Fialovým kabinetem chválí. „Byla to jiná tvrdost, když jsme mluvili s vládou premiéra Babiše, a jiná, když jsme mluvili s vládou premiéra Fialy. Rozdíl je v tom, že vláda premiéra Fialy se rozhodně chtěla dohodnout a chtěla tento spor ukončit,“ řekla Moskwová ve čtvrtečním rozhovoru s televizí Polsat News.

Česko se kvůli Turówu loni v únoru obrátilo na Soudní dvůr Evropské unie poté, co polské úřady schválily prodloužení těžby v dole do roku 2026. Podle české vlády se tak stalo bez dostatečného posouzení vlivu dalších prací na životní prostředí, což je i názor Evropské komise. Varšava veškeré námitky Prahy i Bruselu k povolovacímu řízení odmítala.