Švýcarsko dnes třicet minut po poledni definitivně odpojilo od rozvodné elektrické sítě svou první jadernou elektrárnu Mühleberg. Nejmenší ze čtyř jaderných elektráren v této alpské zemi leží 40 kilometrů západně od Bernu a v provozu byla 47 let. Společnost BKW, která elektrárnu vlastní a provozovala, plánuje, že ji v lednu začne rozebírat. Celý proces má trvat do roku 2034 a vyjde na tři miliardy švýcarských franků (přes 70 miliard Kč). Informovala o tom agentura AP. Odpojení, při němž musel jeden člověk stisknout dvě tlačítka, živě přenášela televize.

„BKW je připravena ve Švýcarsku poprvé rozebrat jadernou elektrárnu,“ uvedla v prohlášení energetická skupina. Dosud byly v zemi demontovány jen experimentální a výzkumné reaktory, poznamenala agentura AFP.

„Je to historický den,“ konstatovala tento týden švýcarská ministryně životního prostředí a energetiky Simonetta Sommarugaová. Odstavení jaderné elektrárny Mühleberg podle ní dává šanci vodní a sluneční energii.

Rozhodnutí zavřít elektrárnu, která pokrývala zhruba pět procent spotřeby energie, padlo v roce 2013. Důvodem nebyla politika, ale výše investic, které by do ní musela skupina BKW vložit, aby vyhověla standardům švýcarského regulačního orgánu, který dohlíží na jadernou bezpečnost (IFSN).

Švýcarsku zbývají tři jaderné elektrárny: Gösgen, Leibstadt a Beznau. Poslední jmenovaná má dva reaktory a jejich definitivní odstavení zatím není na programu. Švýcarsko se podobně jako Německo po katastrofě v japonské Fukušimě z března 2011 rozhodlo s jadernou energií skončit, ale nestanovilo žádné konkrétní datum.

Švýcaři si v květnu 2017 v referendu odhlasovali, že od jaderné energie postupně upustí. Tehdy se jádro na dodávkách elektřiny podílelo asi jednou třetinou. Lidé tehdy hlasovali proti budování nových elektráren.

Několik měsíců předtím, v listopadu 2016, se ovšem Švýcaři v referendu vyslovili proti tomu, aby jaderné elektrárny mohly být v provozu pouze 45 let. To znamená, že nyní – pokud vyhovují bezpečnostním normám – mohou fungovat déle.