I když jsou zatím desítky škol zavřené a další stovky mají omezenou výuku, ošetřovné pro rodiče, kteří místo práce zůstávají s dětmi doma, zatím není na pořadu dne. Podle vyjádření ministerstva práce a sociálních věcí pro Echo24 vyplývá, že návrhy na rozšíření padají na jednání vlády již několik týdnů. Premiér Andrej Babiš však na žádnou z předloh zatím nepřistoupil. 

Ošetřovné, které čerpají rodiče, co jsou s dětmi doma, se během koronavirové karantény stalo pro mnoho lidí jediným příjmem. Babišova vláda totiž plošně vedle řady provozoven a podniků uzavřela školy a mnozí lidé se tak ocitli ze dne na den doma bez jakéhokoliv příjmu. Kvůli tomu se rozšířila pravidla pro získání ošetřovného, kdy o něj mohli žádat rodiče s dětmi do 13 let věku. Speciální úprava skončila 30. června a vrátil se zpět systém, kdy mohou dávku čerpat pouze rodiče s dětmi do 10 let.

Od začátku nového školního roku dochází k vysokému počtu nakažených lidí koronavirem a vir se nevyhýbá ani školám. K minulému pondělku zavřelo na 39 škol kompletně a přes 200 škol omezilo výuku. O zavírání škol mluví Roman Prymula, podle kterého by k němu mohlo dojít v případě, že reprodukční číslo překročí hodnotu dvě. Hlavní hygienička Jarmila Rážová jeho slova mírní, že zavření škol bude až krajní varianta. I epidemiolog Prymula z něho prozatím vyjímá třídy na prvním stupni škol (tedy děti do 11 let), které by stát nechal otevřené. 

Pravidla pro ošetřovné jsou za stávající situace stále stejná. S tím nesouhlasí ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, která se snaží návrh protlačit již několik týdnů. „Ministerstvo práce a sociálních věcí sleduje se znepokojením aktuální vývoj situace a rostoucí počet nakažených a je si vědomo svízelné situace, do které se v důsledku opětovného uzavírání škol, školek apod. mohou rodiny dostat. Z tohoto důvodu paní ministryně Maláčová již několik týdnů usiluje v rámci koalice o projednání návrhu na zavedení takzvaného krizového ošetřovného,“ řekla pro Echo24 Michaela Buchtová z tiskového oddělení ministerstva práce.

Negativní postoj zastává i ministryně financí Alena Schillerová, která nechce další úpravy ošetřovného kvůli uzavřeným školám. „My jsme tehdy přistoupili k ošetřovnému v době, kdy byla naprosto vypnutá ekonomika. Byly zavřené školy, převážně zavřené školky,“ řekla Schillerová. „Nicméně teď ekonomiku nevypínáme, školy nezavíráme, nic takového se neděje, já to nepodporuji. Pokud by nastala jakákoli situace, a pevně věřím, že nenastane, tak to budeme řešit, ale v tuto chvíli nemůžeme ohrozit ekonomiku,“ dodala ministryně.

Přitom ošetřovné se řešilo již na začátku září, kdy některé školy vůbec neotevřely. Důvodem bylo, že celý učitelský sbor zůstal v povinné karanténě. Na to nepamatoval manuál ministerstva školství, který počítal pouze s karanténou pro studenty. Ředitelé škol tak museli vyhlašovat ředitelské volno a žádat ministerstvo o posunutí organizace školního roku. Při ředitelském volnu navíc není nárok na ošetřovné.

Kromě zaměstnanců mají zřejmě smůlu i rodiče z řad osob samostatně výdělečně činných. Ti totiž nárok na ošetřovné, byť na nejmenší školáky, nemají vůbec žádné. Během jara vytvořila vláda podobnou dávku jako u zaměstnanců a výplata byla organizována ministerstvem průmyslu. Podle mluvčí resortu Štěpánky Filipové se jednalo o speciální dotační program, který je v rozhodovací gesci vlády. Ta s jeho novým zavedením ale nepočítá.

Na dotaci tehdy měli nárok OSVČ, které se kvůli zavřeným školám starají o děti do 13 let. Žádat o ni mohli i rodiče starších školáků s postižením či lidé, kteří se po zastavení provozu sociálních služeb starali o starší či handicapované členy rodiny. Dotace se proplácely v první vlně za období od 12. března do konce měsíce. OSVČ tak získaly stejnou podporu, která náleží za běžných okolností jen zaměstnancům.

Vláda od dubna schválila zvýšení částky z 424 na 500 korun za den. Zaměstnancům bylo ošetřovné zvýšeno také od dubna ze 60 na 80 procent základu příjmu.