Zatímco obchody i dětské pokojíky čím dál tím víc plní „interaktivní“ elektronické hračky, Americká akademie pediatrů (AAP) varovala, že by je rodiny neměly používat jako náhradu za tradiční hračky a hry, které podporují hraní s účastí rodičů a rozvíjejí dětskou představivost. Informoval o tom zpravodajský server ABC News.

„Hračky se v průběhu let vyvinuly a reklamy mohou v rodičích vyvolávat dojem, že ty s virtuální nebo digitální platformou jsou výchovnější a více vzdělávají,“ řekla pediatrička doktorka Aleeya Healeyová, hlavní autorka zprávy AAP. „Výzkum nám říká, že nejlepší hračky nemusí být ani okázalé ani drahé – a ani nemusí mít žádnou aplikaci. V tomto případě je opravdu jednoduchost lepší.“

Hračky jsou klíčové pro rozvoj dětského mozku, řešení problémů, sociální interakce, řeči a fyzické aktivity. Zpráva AAP se zaměřila převážně na děti do věku pěti let, a uvádí, že nejlepší hračky jsou takové, které odpovídají vývojovému stádiu dítěte a zároveň podporují rozvoj nových schopností. Rodiče by měli vybírat hračky, které dětem umožňují používat jejich představivost – a přitom nejsou nadměrně stimulující.

„Nejlepší hračky jsou takové, které podporují společnou hru rodičů s dětmi, hraní si ‚na něco‘ a společnou interakci,“ dodal spoluautor zprávy doktor Alan Mendelsohn. „Tablet nebo obrazovka stejné přínosy nemají,“ dodal. „Když si děti hrají s rodiči, stane se opravdové kouzlo, ať už si hrají s figurkami nebo společně staví kostky nebo skládají puzzle.“

Mnoho z nových interaktivních možností dětské zábavy včetně videoher, počítačových programů či aplikací pro tablety v reklamách uvádí, že mají vzdělávací přínos. Ale podle AAP jsou tato tvrzení neopodstatněná.

„Čím víc toho víme o raném vývoji mozku, tím víc chápeme potřebu hry založené na lidské interakci,“ uvedla Healeyová. „Žádná obrazovka, počítačová hra ani aplikace nenahradí vztah vytvořený nad hračkami.“

AAP také vydala doporučení, kolik času by dítě v závislosti na věku mělo trávit před obrazovkou – nejen tabletu nebo počítače, ale také televize. Děti mladší než 18-24 měsíců by je neměly sledovat vůbec. Od dvou let by měli rodiče povolit dohromady méně než hodinu denně; počítačové hry nebo videohry by měly hrát jen v případě, že jsou vhodné pro stupeň jejich vývoje a vždy by měl být přítomen rodič nebo opatrovník.

Mezi tradiční kategorie hraček AAP řadí postavičky nebo předměty na hraní, jako jsou panenky, akční postavičky, plyšová zvířata, autíčka, letadla, nádobíčko a podobně. Tyto hračky umožňují hrát si „na něco“, předstírat a zapojit představivost, což tvoří zásadní součást sociálního a emočního vývoje dítěte.

Kostky, tvary, skládačky a vláčky – tyto hračky učí děti řešit problémy, rozvíjet jemnou motoriku a zlepšovat rozvoj řeči a mozku. Karetní nebo deskové hry, knihy a skládací písmenka nabízejí možnosti pro interakci mezi rodiči a dítětem, a rovněž pomáhají rozvíjet řečové schopnosti. Digitální hračky – jako elektronický plyšový medvídek s nahranou pohádkou nebo aplikace deskové hry s virtuálními hráči – by nikdy neměly nahradit čtení nebo hru s rodiči.

Mezi klasické hračky také patří různé vozíky, míče či trojkolky, které pomáhají rozvoji motoriky a tělesného rozvoje. Při hraní s jinými dětmi pak tyto hračky zlepšují dovednosti v kolektivu, kdy je například potřeba dohodnout pravidla hry. Jemnou motoriku a navíc tvůrčí schopnosti rozvíjejí také omalovánky nebo obyčejný papír s pastelkami.

Nejlepší hračky pro dítě jsou podle AAP ty, které odpovídají jeho vývojovým dovednostem a schopnostem, a podporují rozvoj nových dovedností. Hračky je třeba kupovat s ohledem na věk dítěte – mladší dítě může například spolknout malé dílky hračky určené pro starší věkovou kategorii.

Z bezpečnostního hlediska je potřeba dávat pozor na volné, snadno oddělitelné části hraček, a také dlouhé šňůrky nebo stužky. Důležitým faktorem je i odolnost, pevnost a omyvatelnost hraček.