Zemanovo otálení s odvoláním Staňka bylo protiústavní, míní část právníků
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Otálením s odvoláním ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD) a před dvěma lety Andreje Babiše (ANO) z funkce ministra financí porušil prezident Miloš Zeman ústavu. Shodli se na tom ústavní právníci Jan Kysela, Jan Wintr a Jan Kudrna při sněmovním semináři nazvaném Klíčové aspekty ústavní žaloby na prezidenta. Zeman čelil výtkám také například za udržování úřednické vlády Jiřího Rusnoka a první Babišovy vlády bez důvěry v demisi.
Poslanci budou ve čtvrtek debatovat o senátní žalobě na Zemana pro hrubé porušení ústavy. Její autoři prezidentovi vytýkají osm případů jednání, od nečinnosti v případě jmenování či odvolání členů vlády po vystupování v rozporu s oficiální českou zahraniční politikou. Zeman už dříve označil návrh žaloby za ústavní negramotnost a odmítl tvrzení, že by jeho kroky byly v rozporu s ústavou.
Případy otálení s odvoláním ministrů pokládají Kysela a Wintr za „zcela zjevné“ a „evidentní“ porušení ústavy. Kudrna také míní, že Zeman neměl žádné právní důvody nejmenovat za Staňka ministrem kultury Michala Šmardu (ČSSD). Jeho nominaci ale nakonec premiér Babiš stáhl. Pochyby o tom, že by otálení s odvoláním Staňka bylo hrubé porušení ústavy, naopak vyjádřil další ústavní právník Robert Zbíral. Poukazoval na to, že Babiš nevyčerpal všechny možnosti obrany, kdy na prezidenta nechtěl podat kompetenční žalobu.
Udržování vlád bez důvěry v demisi podle Kysely porušuje klíčový princip ústavy, že kabinet je odpovědný Sněmovně. Podle Jindřišky Syllové z Parlamentního institutu to má význam pro celý politický systém. „Vládne totiž docela dlouhou dobu jiná vláda, než by měla vládnout,“ uvedla.
Aby se senátní ústavní žaloba dostala k Ústavnímu soudu, na sněmovním plénu by pro ni musela hlasovat aspoň třípětinová většina, tedy nejméně 120 poslanců. Vzhledem k rozložení sil ve Sněmovně to není pravděpodobné.
Předseda nejsilnějšího sněmovního hnutí ANO a zároveň premiér Andrej Babiš ze zahraniční cesty do Spojených států vzkázal, že žalobami se nic nevyřeší. „Ptal jsem se kolegů a podle mě ty argumenty, které tam jsou, nemají opodstatnění, takže si myslím, že ta žaloba ne asi, ale určitě nemá šanci, aby uspěla,“ řekl v New Yorku.