Většina Čechů v říjnu zvolila Andreje Babiše, vůbec jim nevadilo trestní stíhání v případu Čapí hnízdo, proto musí být premiérem a ostatní parlamentní strany se tomu musí podřídit. Zhruba tímto způsobem představuje Babiš a hnutí ANO svou pozici na politické scéně, a jakkoli je nepřesná, přejímají tuto verzi mnohdy i ti, kteří nejsou jeho příznivci. Víkendová porážka hnutí ANO v doplňovacích senátních volbách na Zlínsku však říká něco jiného.

ANO do voleb postavilo silného kandidáta, primáře neurochirurgie ve zlínské nemocnici Michala Filipa, přesto skončil až na čtvrtém místě s necelými třinácti procenty. Do druhého kola postoupil s kandidátkou lidovců Michaelou Bláhovou, od které se to v lidoveckém kraji čekalo, právník Tomáš Goláň, který na sebe upozornil kritikou daňových reforem a nezištnou pomocí těm, na které dopadla příliš přísná ruka finančních úřadů v dobách ministra financí Babiše.

Kandidát Filip dostal opravdu málo, přesto by se dalo upozornit, že ještě nejde o negativní rekord. V uplynulých čtyřech letech dopadlo v senátních volbách ještě šest kandidátů ANO hůře. Přesto jde o unikát v tom smyslu, že se nikdy nesetkal s tak jednoznačným odmítnutím známý lékař v tričku Babišova hnutí.

Obsazení jednoho křesla v Senátu také nic nemění na rozložení sil ve velké politice. Vzhledem k šestnáctiprocentní účasti jde pochybovat i o tom, že výsledek páteční a sobotní volby věrně zobrazuje preference voličů ve Zlíně a přilehlém valašském regionu. Zpráva ze Zlínska by však neměla zapadnout, protože může jít o první vlaštovku před volbami do třetiny Senátu a do městských zastupitelstev za pět měsíců.

Ztráta důvěry

Valaši potvrdili trend, který se projevil už při senátních volbách v roce 2016. Podpora hnutí ANO se proti roku 2014 zmenšila a v prvním kole postupně padá z výsledků okolo dvaceti k deseti procentům. To jde ještě vysvětlit tím, že ANO postupně opouštějí středostavovští liberální voliči, kteří k senátním volbám chodí. Jejich výpadek lze nahradit staršími a chudšími voliči levice. To se může babišovcům dařit v agresivní a promyšleně zacílené kampani, jakou jsme zažili loni při volbách do sněmovny, těžko však předpovědět, jak by příznivci z roku 2017 reagovali na to, že nový premiér neplní sliby. Nejspíš by k volbám nepřišli, jak se ukázalo na Zlínsku, kde přece měli možnost podpořit svého člověka během rozhodujícího období při nekonečném sestavování vlády s důvěrou sněmovny.

Doplňovací volby do Senátu také předvedly, že voliči ANO volí pouze Babiše. Na osudu regionálně proslulého neurochirurga si mohou ti, kdo hodlají využít hnutí jako výtah k moci, uvědomit nedostatky své strategie. Šéfovi slouží pouze jako pěšáci, které potřebuje během svého tažení k úplné vládě nad Českem, před společností však sami mnoho neznamenají. V hnutí ANO nenajdou klidný přístav, spíše vstupují do hodně divoké řeky.

Nejdůležitější zprávou ze Zlína je ovšem potvrzení všeobecného úpadku důvěry v perspektivu, že nekonvenční miliardář dokáže něco provést se strnulým státním a politickým systémem a přeměnit ho na výkonný mechanismus, který bude sloužit běžným občanům. Vždyť v doplňovacích volbách naopak uspěl kandidát, který obyčejným občanům pomáhá, když jim stát v období ministra a premiéra Babiše škodí. Permanentní kampaní a povykem svých médií dokáže Babiš tuto ztrátu důvěry zakrývat, může fungovat i argument, že slouží jako menší zlo či nástroj pomsty rozhněvaného lidu. V případech, kdy své přesvědčovací páky nenasadí, se ovšem ukazuje, že si lidé už uvědomují, jak byli oklamáni. Tímto sdělením se mohou inspirovat parlamentní strany, aby se svou podporou vládě premiéra Babiše nespěchaly.