Odchod Británie z Evropské unie není důvodem k obavám, ale k naději. Řekl to ve středu britský ministr zahraničí Boris Johnson. Prohlásil to v projevu o takzvaném brexitu, ve kterém se snažil uklidnit ty obyvatele Británie, kterým se plánovaný rozchod s evropským blokem nelíbí. Brexit přitom označil za „velký liberální projekt“, který může „časem sjednotit tuto zemi“.

„Brexit nemusí být nacionalistický, ale může být internacionalistický… nemusí být hospodářskou hrozbou, ale hospodářskou příležitostí,“ řekl Johnson, podle kterého se bude Británii ekonomicky dařit poté, co se po brexitu stane „liberální a globální“.

Středeční Johnsonova řeč je první z řady projevů ministrů, kterými chce vláda premiérky Theresy Mayové prokázat připravenost na brexit, a uklidnit tak britskou veřejnost. Odchod Spojeného království z Evropské unie je naplánován na 29. března příštího roku.

Příznivce odchodu Británie z evropského bloku, ke kterým sám patří, ministr Johnson vyzval, aby nevyjadřovali nad brexitem „škodolibou radost“ a brali ohled na to, že značná část Britů si odchod z EU v referendu nepřála. Všechny obyvatele své země vyzval, aby „se sjednotili ve prospěch toho, čemu všichni věří“. Tím je podle něj „sebejisté“ Spojené království. Brexit neznamená nepřátelství vůči zbytku Evropy, dodal Johnson. „Není to nějaké velké znamení V nad doverskými útesy,“ řekl s odkazem na první písmeno slova victory, tedy vítězství.

Výsledky předloňského referenda o brexitu nelze podle Johnsona už zvrátit. Kdyby se uskutečnilo druhé lidové hlasování o členství v EU, jak někteří požadují, vyvolalo by to podle něj jen nové politické spory a tím, kdo by byl na straně poražených, by byla Británie. Druhé referendum by bylo „katastrofálním omylem, který by vedl k permanentnímu a nesmazatelnému pocitu zrady“, dodal ministr.

Aktuální jednání o podmínkách odchodu Spojeného království z EU označil šéf britské diplomacie za dobrá. Podle něj dává smysl, aby si Británie v určitých oblastech udržela společné standardy s evropskou sedmadvacítkou. Ovšem volba, o které oblasti půjde, musí být na Britech.

Po brexitu podle něj nemůže být Londýn vázán pravidly EU. Brusel přitom navrhuje, aby v přechodném období, které by mohlo trvat až do konce roku 2020, platila v Británii nadále unijní pravidla, a to i nově přijatá. Na jejich podobu by ovšem Londýn neměl již žádný vliv. Podle zastánců brexitu by se z Británie stal „vazalský stát“ EU.

Odpůrce brexitu Johnsonův projev příliš nepřesvědčil. Poslanec Labouristické strany Chuka Umunna ministrovu řeč označil za „cvičení v pokrytectví“. Liberálnědemokratický zákonodárce Tom Brake řekl, že Johnsonova verze brexitu by Británii připravila o pracovní místa, neboť by znamenala přísnější obchodní podmínky „s naším největším exportním trhem“.

​​​​​​​