SVĚŘENSKÉ FONDY

Nejen Babiš. Svěřenských fondů výrazně přibývá. Řeší dědictví nebo nezodpovědné potomstvo

SVĚŘENSKÉ FONDY
Nejen Babiš. Svěřenských fondů výrazně přibývá. Řeší dědictví nebo nezodpovědné potomstvo

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Svěřenských fondů výrazně přibývá. V evidenci svěřenských fondů jich bylo počátkem roku 1369. Na konci loňského června, od kdy platí povinnost zápisu v novém rejstříku, jich bylo 540. Nejvíce se zakládají v Praze, severních Čechách a jižní Moravě, informovala o tom Asociace pro podporu a rozvoj svěřenských fondů.

Jedním z hlavních důvodů výrazně zvyšujícího se zájmu je především rostoucí informovanost. „Svěřenské fondy v Česku fungují již pět let a lidé si postupně uvědomují jejich přínos a možnosti využití. K jejich důvěryhodnosti přispěl také nový rejstřík,“ uvedl James Turnbull z asociace.

Do svěřenských fondů vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol kvůli zákonu o střetu zájmů předloni v únoru premiér Andrej Babiš (ANO).

Vedle ochrany majetku řeší fondy dědictví i charitu. Podle dat společnosti Svěřenské fondy a trusty je téměř 70 procent svěřenských fondů založeno za účelem ochrany majetku rodiny proti vnějším hrozbám. Zhruba polovina nově založených fondů řeší také dědictví v komplikovaných rodinách. Třetina pak předávání firmy z jedné generace na druhou a pětina péči o zdravotně postižené děti, finančně nezodpovědné potomstvo či charitativní účely.

„Jak je zřejmé z našich dat, téměř každý svěřenský fond řeší několik těchto komplikovaných situací naráz,“ upozornila Eva Hrušková ze společnosti Svěřenské fondy a trusty, podle které je největší zájem o tento institut v Praze, severních Čechách a na jižní Moravě. Naopak ‚mrtvou zónou‘ jsou jižní Čechy.

I přes výrazný růst zájmu by podle asociace mohlo být fondů násobně více. Jednou z přetrvávajících komplikací jejich založení je povinnost využití notářského zápisu a s tím spojené dodatečné náklady zhruba 10 000 korun. To je pro některé rodiny částka, kterou obětovat nemohou nebo nechtějí. „Je to české specifikum, v ostatních zemích stačí pro založení svěřenského fondu jednoduchý dokument s ověřenými podpisy,“ doplnil Turnbull z asociace. Další nevýhodou je přetrvávající nedostatek znalosti tohoto institutu ze strany mnoha notářů, právníků a dalších poradců, dodal.

Od 1. ledna 2018 funguje evidence svěřenských fondů. Všechny fondy zřízené po tomto datu byly do evidence zahrnuty automaticky. Fondy založené v letech 2014 až 2017 měly povinnost dodatečného zápisu do této evidence do 30. června. Pokud tento termín nestihly, fondy zanikly.

,