Národní rozpočtová rada nepovažuje za současné ekonomické situace schválení státního rozpočtu na příští rok se schodkem 40 miliard korun za optimální. Podle rady by se měla v následujících dvou letech nominální výše schodku státního rozpočtu snižovat. Ministerstvo financí plánuje schodek 40 miliard korun až do roku 2021. Vyplývá to ze stanoviska Národní rozpočtové rady k vývoji hospodaření sektoru veřejných institucí. Stanovisko bude rada zveřejňovat pravidelně každé čtvrtletí. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) uvedla, že návrh rozpočtu na příští rok je „maximum možného“.

Současný dobrý stav ekonomiky by podle rady měla vláda využít k provedení takových změn, které by vytvořily prostor pro případná opatření v rozpočtové politice při zhoršení ekonomického vývoje. „Nastavení deficitu státního rozpočtu na další roky není racionální. Měl by tam být sestupný trend, který by měl reflektovat, že deficit není standardním výstupem hospodaření,“ uvedl dnes člen rady Jan Pavel.

„Vím, že tento názor rada zastává. Snažím se vysvětlovat, že ten rozpočet je maximum možného. Byla jsme nucena vybalancovat požadavky vlády a jednotlivých resortů,“ řekla Schillerová.

Poslankyně KSČM a předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá se shoduje s názorem rozpočtové rady, že schodek 40 miliard není z ekonomického hlediska optimální, ale každá vláda podle ní plní své politické priority. KSČM by podle ní byla ráda, kdyby schodky rozpočtů směřovaly k vyrovnanému rozpočtu, „Takže spíš bude debata o schodcích rozpočtu pro léta 2020, 2021,“ uvedla. Jestli jsou komunisté připraveni schválit rozpočet, neřekla. Poté, co ho vláda předloží do Sněmovny, ho chtějí podle Vostré nejdříve podrobně prostudovat a na základě toho se pak rozhodnout. Vláda ANO a ČSSD získala většinovou podporu ve Sněmovně při hlasování o důvěře díky podpoře KSČM.

Kovanda: Stanovisko rady je málo razantní

Podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy je kritické stanovisko rozpočtové rady správným krokem, ale je málo razantní. „Od orgánů typu právě Národní rozpočtové rady, které nejsou voleny přímo, by se mělo ozývat mnohem důraznější varování před riziky deficitního hospodaření. Rada by měla žádat zejména rychlejší dosažení vyrovnaného rozpočtu. V tomto ohledu tak Národní rozpočtová rada stále plní svoji roli pouze částečně,“ uvedl.

Komentář Echo24 čtěte zde: Ještě silnější stát. První rozpočet premiéra Babiše

O vzniku Národní rozpočtové rady rozhodl loni schválený zákon o rozpočtové odpovědnosti. V čele rady stanula bývalá členka bankovní rady České národní banky Eva Zamrazilová. Předsedu volí Poslanecká sněmovna na návrh vlády, další dva členy volí rovněž Poslanecká sněmovna, po jednom na návrh Senátu a České národní banky. Úkolem rady je nezávisle hodnotit rozpočtovou politiku, plnění rozpočtových pravidel nebo vydávat zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.

Ministerstvo financí navrhuje na příští rok rozpočet s deficitem 40 miliard korun. Letos je rozpočet schválen se schodkem 50 miliard korun, ke konci srpna rozpočet vykázal přebytek 14,8 miliardy korun. Prioritami rozpočtu jsou investice, zvyšování životní úrovně seniorů a růst platů ve státní správě. Celkové výdaje rozpočtu navrhuje ministerstvo financí na 1,505 bilionu korun a příjmy 1,465 bilionu korun. S deficitem 40 miliard korun úřad počítá i v letech 2020 a 2021.

Rozpočtová rada považuje za správné, že se vláda rozhodla v návrhu státního rozpočtu na rok 2019 nevyčerpat celkovou hodnotu výdajového rámce státního rozpočtu a státních fondů. Ministerstvo financí navrhuje pro příští rok výdajové rámce státního rozpočtu a státních fondů maximálně na 1,496 bilionu korun. V roce 2020 by to mělo být maximálně 1,533 bilionu korun a o rok později 1,579 bilionu Kč.

Přebytek veřejných financí loni ve výši 1,6 procenta HDP a předloni 0,7 procenta HDP je podle rady způsoben zejména dobrým hospodařením obcí a krajů, nižším než plánovaným čerpáním investičních výdajů a rychlým ekonomickým růstem.

Konstatovala, že z hlediska nastavení parametrů a struktury státního rozpočtu na příští rok řada navrhovaných opatření zvyšuje mandatorní, tedy povinné výdaje, což v budoucnu sníží manévrovací prostor vlády pro aktivní použití rozpočtové politiky v případě problémů.