Tým výzkumníků z americké Yaleovy univerzity sestavil po únorové ruské invazi na Ukrajinu seznam firem z celého světa, které měly obchodní aktivity v Rusku. Část z nich podle seznamu pokračuje v obchodování bez omezení i nadále. Má mezi nimi být i brněnská strojírenská společnost TDZ Turn, která dříve dodávala do Ruska soustruhy. V jejich vývozu do země ale podle svého vyjádření už nepokračuje a proti umístění na „nepopulární“ seznam se brání.

Brněnská firma vyrábějící vertikální a horizontální soustruhy své výrobky do Ruska skutečně dříve dodávala. Dokonce bylo zdokumentováno, že minimálně jeden z jejich soustruhů skončil v krasnojarském závodě Krasmaš, kde Rusko vyrábí mezikontinentální balistické rakety Sarmat a Siněva.

Raketový závod ale nebyl podle ředitele společnosti Petra Bačáka jejím přímým klientem. Společnost soustruh prodala ruské společnosti KR Prom, která ho později krasnojarskému závodu přeprodala. „Nemám tušení, co se v Krasmaši vyrábí. Nikdy jsem tam nebyl a s nikým z této společnosti jsem se nesetkal,“ řekl Bačák v létě Deníku N. K jeho prodeji na východ mělo podle vyjádření společnosti dostupném na webových stránkách dojít už v roce 2013, tedy před ruskou anexí ukrajinského Krymu a příchodem a uvalením prvních obchodních sankcí.

Společnost se nyní ohrazuje proti veřejně dostupnému seznamu sestavenému Jeffrey Sonnenfeldem a jeho týmem výzkumníků a studentů pod hlavičkou Yaleovy univerzity. Jejich zpráva zařadila TDZ Turn jako jedinou českou firmu mezi v současné době 241 světových firem, které v Rusku „pokračují v běžném podnikání.“

Společnost ale v rozporu s údaji výzkumníků z Yaleovy univerzity tvrdí, že po napadení Ukrajiny 24. února okamžitě zastavila veškeré obchodní aktivity v Rusku, včetně dodávek náhradních dílů a dálkových diagnostik strojů.

„Americká soukromá universita Yale, dříve považována za prestižní školu, se pravděpodobně vydala cestou amatérismu a bulváru,“ reagovala firma z Brna ve svém prohlášení z 6. září.

A zároveň doplňuje: „Bez jakéhokoliv ověření nebo zdůvodnění nás uvedla, jako jedinou společnost z České republiky, na seznamu 1000 firem, které pokračují s obchodními aktivitami v Rusku. Máme jim poděkovat za reklamu nebo je žalovat? Tato nesmyslná informace je smutná i úsměvná zároveň. Jednak se tato informace ani z části nezakládá na pravdě a jednak působí v České republice řada významných firem, které v Rusku otevřeně a nebo skrytě působí i nyní a na seznamu nejsou.“

Nebylo to první stanovisko společnosti k jejím obchodům s Ruskem. Už 18. srpna na svém webu publikovala jiný článek, v němž přiznává, že Rusko pro ni bylo před rokem 2014 významným trhem. Od té doby ale údajně „výrazně omezila dodávky, a to pouze na několik jednotek strojů, a to pouze do firem, které nepodléhají sankcím, které jsme nikdy nijak neobcházeli“.

Redakci deníku Echo24 se nepodařilo v době vydání článku získat reakci přímo od vedení společnosti.