Měl to být nejlepší program v koronavirové krizi, přesto se pro velkou řadu podnikatelů stává noční můrou. Řeč je o programu Antivirus, který si pochvalují jak vládnoucí politici, tak odboráři. Na jednu stranu sice pomáhá udržet pracovní místa, na stranu druhou firmy drtí kontroly z úřadů práce. Důvodem je, že v podáních je vysoká chybovost a více jak 40 procent zkontrolovaných firem muselo peníze vrátit z části nebo celou veškerou pomoc.

Program Antivirus se rozběhl v loňském dubnu, kdy měl reagovat na ekonomické vypnutí ze strany státu z důvodu koronavirové krize. Nejdříve se mělo jednat o dočasný program, který by byl následně nahrazen kurzarbeitem. Přibývá totiž kritiky, protože stát firmám platí zaměstnance, kteří nesmějí pracovat a jsou doma na překážkách. Společnosti za tyto pracovníky navíc platí odvody a peníze na jejich plat dostávají od státu zpětně proplacené.

Program je veden pod ministerstvem práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD). Státu Antivirus pomáhá zejména tím, že drží nízká čísla nezaměstnanosti. V březnu tak bylo bez práce jen 4,2 procenta evidovaných lidí a Maláčová uvedla, že to je i zásluha programu. Celkem tak bylo podpořeno přes 71 tisíc firem a státní kasu tato pomoc stála téměř 37 miliard korun.

Současně s rozběhnutím programu ale začaly do firem chodit také kontroly z úřadů práce. Čísla z loňského října ukazují, že chybovalo 30 procent zkontrolovaných firem. Poslední data z úřadů práce ale vykazují daleko větší míru chybovosti. Celkem od května loňského roku do konce letošního března bylo provedeno 1387 kontrol a 1064 z nich už bylo ukončeno. Z výsledků pak vyplývá že přes 400 firem muselo vrátit peníze zpět státu. „Z celkem 1 064 kontrolovaných subjektů, kterým bylo v rámci cíleného programu Antivirus bylo 442 vyzváno k vrácení části nebo celého poskytnutého příspěvku za kontrolované období. Tedy 41,54 procenta z ukončených průběžných veřejnosprávních kontrol,“ řekla pro Echo24 mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková.

Nejčastějšími chybami jsou například, kdy statutární zástupce uzavřel pracovní smlouvu sám se sebou nebo si zaměstnavatel nárokoval příspěvek na náhradu mzdy za zaměstnance, u kterých překážka nastala před spuštěním programu.

Příspěvek z Antiviru firmy také vracejí kvůli tomu, že neodvedly pojistné ze strany zaměstnavatele před poskytnutím příspěvku, chybně stanovily průměrný výdělek nebo zaměnily hrubou mzdu za náhrady mezd. „Pokud jsou při průběžné veřejnosprávní kontrole zjištěny porušení, které se týkají pracovně právní problematiky, tyto řeší místně příslušný oblastní inspektorát práce, který může za tyto přestupky udělit pokutu,“ dodal Beránková.

Antivirus drží firmy v pasti

Program je od části odborníků pod tlakem kritiky, protože uměle drží nízkou nezaměstnanost. Aby společnost navíc získala tento program, musí zaměstnance odeslat domů tzv. na překážky. Za nepracujícího pracovníka pak zpětně od státu dostává náhradu, která se mění v závislosti na typu programu. Řada společností se do programu hlásila ještě v době, kdy parametry nebyly známé. Ty také následně čekalo nemilé překvapení, protože zaměstnanci, na které pobíraly peníze z Antiviru, nemohou propustit. To je obsaženo v zákoníku práce, jehož porušení je právě důvodem vrátit státu peníze.

Problémem ale je, že stále není schválen kurzarbeit, který je pořád v Poslanecké sněmovně. Zákon se přitom měl původně přijmout už na podzim loňského roku, aby Antivirus nemusel fungovat delší dobu. Během jeho schvalování navíc došlo k razantním úpravám, se kterými nesouhlasí zejména zástupci firem. Ti kritizují zejména odvádění sociálního pojištění z faktické mzdy. Navíc budou společnosti muset odvádět sociální pojistné ze státní podpory v částečné zaměstnanosti.

„Tedy kurzarbeit na český způsob bude v praxi znamenat, že stát si ze 100 korun vyplacených v rámci podpory obratem vyinkasuje od zaměstnavatele kolem 38 korun na sociálním a zdravotním pojištění,“ uvedl dříve pro Echo24 mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro. Spuštění programu pak bude záležet na vládě a nikoliv na jednotlivých úřadech práce, jako je tomu běžné například v Německu. Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve přiznal, že původní nastavení kurzarbeitu se moc nepovedlo a nikdo s ním není spokojený.