V Česku je příliš velké zdanění práce, čím víc pracujeme, tím víc daní platíme, říká staronová první místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová. Tu Piráti potvrdili ve funkci na víkendovém volebním fóru v Ostravě. V kandidátském projevu a nyní v rozhovoru pro deník Echo24 mluvila o potřebě detailního programu Pirátů pro ekonomiku. Piráti se po příštím sněmovních volbách vidí ve vládě.

Na fóru v Ostravě několikrát zazněl pojem pirátskost. Co to je?

Znamená to, že jsme strana svobodomyslná, která dává obrovský prostor pro vlastní iniciativu. A je to je ta práce a výsledky, které jsou za námi vidět.

Do té iniciativy občas spadne i něco bizarního, jako nedávno vyvolané hlasování o rozpuštění strany. To k tomu prostě patří?

To byla tradiční silvestrovská anketka. Čas od času se koná. To nejhorší, co by se nám mohlo stát, by bylo, kdybychom se brali příliš vážně.

Ohlásila jste potřebu detailnějšího ekonomického programu. Co v tom dnešním programu Pirátů pro ekonomiku postrádáte nebo co chcete doplnit?

To hlavní je, že je v naší zemi příliš velké zdanění práce. Čím víc člověk pracuje, tím víc daní posílá státu. Zároveň je málo pozornosti soustředěno na velké daňové optimalizace a daňové ráje, což je celoevropské téma. Nicméně takové zdanění těžby je věc česká. V evropském srovnání máme státní zisky ze surovin, které se těží, neskutečně nízké. Nám v tomto kontextu přijde nefér mačkat obyčejné lidi daňovou zátěží.

Váš poslanecký kolega a bratr Mikuláš Ferjenčík na fóru řekl, že připravujete daňovou reformu, která umožní snížit daně a odvody všem zaměstnancům alespoň o 12 000 Kč ročně, tedy o 1000 korun měsíčně, a s tím že připravíte související balíček opatření na příjmové straně rozpočtu. To byste podepsala?

Rozhodně.

A to bude v programu pro sněmovní volby?

Na tom pracuje náš ekonomický tým a k ekonomickému programu máme koncem zimy v Pardubicích první konferenci.

Je ekonomika hlavní téma Pirátů? Nebo je to transparentnost? Co chcete, aby si každý Čech s Piráti spojil?

Že díky tomu, že se u nás daňová zátěž přesune na velké korporace místo zatížení běžných pracujících, bude posilněno udržitelné zdravotnictví, sociální systém a inovativní školství, které nás připraví na budoucnost.

Chcete být tou hlavní opozicí vůči premiéru Andreji Babišovi?

Už nyní jsme ti, kdo udělali reálné kroky, aby se Evropská komise zabývala tím, čím se nakonec zabývala (audity k Babišovu střetu zájmů – pozn. red.). Je evidentní, že jsme si analýzami a podněty odpracovali, co je potřeba v rámci opoziční práce odpracovat.

Premiér téma tzv. antibabiše devalvuje s tím, že je to náhražka za vlastní program a práci. Podle vás to téma důležité je?

To téma přece je, že právo má platit pro každého stejně, že jsme si všichni před zákonem rovni. Střet zájmů nemá jen Babiš, ten má i ministr zemědělství Toman. Pointa je, že nemůžete nastavovat podmínky něčeho, z čeho pak vaše firmy nebo firmy ze svěřenských fondů, kde jste beneficientem, profitují. Přece není možné, aby vaše vláda nastavovala úhradu léčiv, a přitom vaše svěřenské fondy, které investují i ve zdravotnictví, byly na výši těchto úhrad závislé. Stejně tak není možné mít reprodukční kliniky a zároveň rozhodovat o změně pravidel v tomto oboru. To jsou příklady méně zmiňované, ale neméně relevantní než dotace v zemědělství a potravinářství.

Vy i váš bratr jste ve vysoké politice. Máte v rodině ještě někoho, kdo se pustil do politiky?

Ve sněmovně visí maličký portrét našeho praprapředka Samuela Ferjenčíka, byl činný v druhé polovině 19. století na Slovensku. Náš praprastrýc generál Mikuláš Ferjenčík byl po druhé světové válce povereník ministra vnitra, tedy zástupce ministra vnitra pro Slovensko. Pak před komunisty utekl do USA a už se nikdy neviděl se svým bratrem. Dědeček byl v šedesátém osmém v Klubu angažovaných nestraníku tajemníkem a držel u sebe adresy mnoha desítek lidí, a protože je nevydal, už nemohl nikdy dělat žádnou kvalifikovanou práci. Po zbytek života. I táta byl zastupitel v obci, kde jsme žili. Politika u nás byla vždy brána jako součást rodinného příběhu a bylo běžné, že je na každém z nás, jak se zasadí o svět, ve kterém vyrůstají jeho děti.