Předvolební boj o důchodce v Poslanecké sněmovně vrcholí. Zákonodárci sice mají prázdniny a řádná schůze zasedne až v září. Přesto se poslanci sejdou mimořádně k bodu navýšení důchodů na příští rok. Záměr podala vláda Andreje Babiše, která chce finálně před volbami zvednout penze v průměru o dalších 300 korun nad rámec valorizace. Přidávají se však i opoziční strany, které chtějí nejstarší obyvatele také více finančně ohodnotit. Hlasovat se také bude o návrhu, který by zkrátil důchody představitelům komunistického režimu.

Vládní strany před volbami přišly s dalším navýšením pro seniory, kterým rostla každoročně penze nad rámec zákonné valorizace. Stejně tomu bude i letos, kdy vládní návrh stran hnutí ANO a ČSSD počítá s navýšením o 300 korun. Přitom valorizace se bude pohybovat okolo částky 458 korun. Důchodci tak doznají značné navýšení, které jim vláda dříve slibovala. V programovém prohlášení totiž stojí, že důchod bude v roce 2021 nad hranicí 15 tisíc korun.

To už má vláda splněno, přesto před volbami tlačí na další navýšení. Pokud by vládní plán prošel, tak by se průměrný důchod vyšplhal nad 16 tisíc korun. To by stačilo na nejvyšší navýšení, které Babišův kabinet za dobu svého působení provedl.

Kromě vlády ale připravují své návrhy i opoziční strany. K navýšení se zřejmě přidá i ODS, která dříve podobné odmítala. Občanská demokratická strana tak nyní předkládá návrh, že kdo pobírá důchod aspoň 25 let, tak ten obdrží navíc tisíc korun. Pozadu nezůstávají ani další strany, kdy SPD a KSČM chtějí přidat navíc dalších 200 korun. Lidovci pak chtějí uzákonit příspěvek 500 korun k měsíčnímu důchodu za každé vychované dítě a další pozměňovací návrh míří i na změnu vdovských a vdoveckých penzí.

Podle ekonomů je ale závod kdo přidá penzistům více hazardem. Už nyní je totiž důchodový systém v mínusu a k tomu státní rozpočet operuje s historicky nejvyšším schodkem. Na další zadlužování tak nejsou peníze. „I pokud by tedy již od příštího roku byla plně uplatňována digitální daň, navýšení důchodů v následujících třech letech vytvoří dodatečný schodek ve veřejných financích čítající zhruba 22 miliard. Jestliže se digitální daň nepodaří prosadit a pokrýt jejím výnosem navýšené důchody, bude tedy manko dokonce takřka 33 miliard,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Spolu s důchody totiž roste dluh, který v minulém roce činil skoro 41 miliard na důchodovém pojištění. Letos na konci dubna schodek vykazoval 10,7 miliardy korun. V letošním roce ministerstvo financí počítá, že schodek bude do 30 miliard.

Přitom senioři vyšli z koronavirové krize dobře a jejich příjmy nepoklesly. „Starobní důchodci nejsou socioekonomickou skupinou, kterou by pandemická situace čistě z finančního hlediska jakkoli poškodila. I když loni čelili poměrně výrazné inflaci, tato inflace stále byla o něco slabší, než by byla, nebýt pandemie. Příjmy důchodců například na rozdíl od řady OSVČ nebyly nijak poníženy, naopak se loni koncem roku dočkali takzvaného rouškovného ve výši 5000 korun na hlavu,“ řekl Kovanda.

Před dalším zadlužením varuje Národní rozpočtová rada, podle které jsou veřejné finance pod obrovským tlakem kvůli koronavirové pandemii. „Nicméně fiskální politika během krizového období bohužel obsahovala i nákladná opatření, jež s pandemií nesouvisela,“ řekla předsedkyně rady Eva Zamrazilová. Jako příklad uvedla právě navyšování důchodů nad rámec zákonné valorizace a nebo také snížení zdanění příjmů fyzických osob.