Konec ministra?

Už nechci být v politice, chci z vlády pryč, oznámil ministr Ťok

Konec ministra?
Už nechci být v politice, chci z vlády pryč, oznámil ministr Ťok

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Ministr dopravy Dan Ťok (ANO) brzy skončí v politice. V rozhovoru pro Novinky uvedl, že se na tom dohodl s premiérem Andrejem Babišem.

„Dlouhodobě chci z vlády pryč, už nechci být v politice. Už jsem se na tom dohodl s panem premiérem, ale dali jsme si gentlemanskou dohodu, že to nebudu nikde potvrzovat a nechám scénář na něm. Ale mám pocit, že ta dohoda vypršela a je všechno venku. Chci to říct narovinu, je to tak,“ oznámil Ťok Novinkám.

Ještě před týdnem přitom Ťok mluvil o svém případném konci v politice jako o aprílovém žertu.

Ministr dopravy Dan Ťok podle svých slov při příchodu na dnešní jednání kabinetu chtěl odejít z vlády už v lednu, premiér Babiš ale tehdy jeho rezignaci nepřijal. Nyní nechává aranžmá svého odchodu z vlády na premiérovi. Ťok také uvedl, že nebude navrhovat svého nástupce na ministerstvu.

Ťok řekl, že se necítí unaven prací, ale útoky, které na něho byly vedeny. Uvedl, že například firma Kapsch, která v Česku provozuje mýtný systém, se snažila o to, aby byl slabým ministrem, ale neuspěla. Se svou prací na ministerstvu je spokojen, podle něj se podařilo vyřešit mýtné a začalo se stavět.

Předseda vlády se chystá za prezidentem ve středu a mluvit by spolu měli o případných změnách ve vládě. Babiš v neděli nevyloučil možné personální změny ve svém kabinetu. Požádal proto o setkání se Zemanem, se kterým o tom chce mluvit. Premiér řekl, že určité návrhy změn má. Členy vlády jmenuje a odvolává podle ústavy prezident na návrh premiéra.

Nejčastěji se spekuluje o možném konci ministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové a ministra dopravy Dana Ťoka.

Vizitka ministra dopravy Dana Ťoka (60; nestraník za ANO):

Datum a místo narození: 4. března 1959, Uherské Hradiště.
Vzdělání: vystudoval Fakultu strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně.
Současné funkce: ministr dopravy (od prosince 2014), poslanec (od října 2017).
Kariéra: začínal v První brněnské strojírně, kde v letech 1983 až 1996 prošel řadou funkcí od konstruktéra, projektového manažera, ředitele divize až po generálního ředitele; v letech 1996 až 1999 byl generálním ředitelem společnosti ABB Energetické systémy, poté vedl tři roky českou a slovenskou pobočku koncernu Alstom; mezi roky 2003 až 2006 byl předsedou představenstva Jihomoravské plynárenské a poté dva roky vedl KKCG Industry miliardáře Karla Komárka; v letech 2008 až 2014 byl generálním ředitelem a předsedou představenstva ve společnosti Skanska.
Působení v politice: v prosinci 2014 byl jmenován jako nestraník za hnutí ANO ministrem dopravy v koaliční vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD), když ve funkci nahradil Antonína Prachaře (ANO); ve volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2017 byl lídrem kandidátky ANO v Karlovarském kraji.
Rodina: je ženatý a má dvě dcery

Ostatní:
- Když prezident Miloš Zeman jmenoval Ťoka 4. prosince 2014 ministrem, stal se desátým ministrem dopravy za posledních šest let. Trend rychlého střídání šéfů tohoto dlouhodobě zanedbávaného resortu se mu podařilo zvrátit a nyní je nejdéle sloužícím šéfem resortu v historii samostatné ČR (letos v lednu překonal Milana Šimonovského, který byl ministrem dopravy v letech 2002 až 2006). Ministrem dopravy je Ťok již ve třetí vládě – byl v koaliční vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD) i v první vládě Andreje Babiše.
- Ťok patří dlouhodobě k nejvíce kritizovaným ministrům, v poslední době čelil vlně stížností na problémy s rekonstrukcí dálnice D1, kterou loni v polovině prosince postihla kvůli táhnoucí se opravě jednoho úseku na Vysočině a sněžení mnohahodinová kalamita. Ťok vzbudil v prosinci nelibost i slovy „doufali jsme, že kalamitní sníh nepřijde, bohužel přišel“, kterými se částečně snažil potíže zdůvodnit.
- V současné vládě přitom původně nechtěl usednout, loni v polovině května při jednání o jejím sestavování řekl, že už nechce být ministrem, mimo jiné kvůli stupňujícím se požadavkům komunistů. Navíc v té době cítil slabou podporu od hnutí ANO v prosazování tendru na výběr mýta. Premiér Andrej Babiš počátkem června řekl, že Ťoka v mýtu podporuje. Také po poslední kauze s dálniční kalamitou Babiš řekl, že situace na dálnici D1 je problém Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), ne osobně Ťoka.
- Dnes Ťok oznámil, že se rozhodl odejít z vlády. Na konci vládního angažmá se už dohodl s premiérem Andrejem Babišem (ANO), řekl serveru Novinky.cz.
- Prakticky od začátku svého působení v čele ministerstva Ťok řešil tendr na mýtné. Přípravy výběrového řízeni ovšem začaly ještě za jeho předchůdce Antonína Prachaře (ANO). Po průtazích byl nakonec tendr vypsán v červnu 2017 a za vítěze ministerstvo dopravy vybralo konsorcium firem CzechToll ze skupiny PPF a slovenský SkyToll. S tím nesouhlasil dosavadní provozovatel, firma Kapsch, podpis smlouvy odložilo i rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), kontrakt byl ale nakonec v září podepsán a v prosinci postup potvrdil i ÚOHS.
- S mýtným souvisí i současná kauza kolem předsedy poslaneckého klubu ANO Jaroslava Faltýnka a jeho schůzek s předsedou antimonopolního úřadu Petrem Rafajem a ředitelem firmy Kapsch Karlem Feixem. Faltýnek vyloučil, že mohly znamenat ovlivnění soutěže na nového dodavatele mýtného systému. Již dříve řekl, že do jednání o mýtu v létě 2015 vstoupil kvůli hrozbě někdejšího premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), že odvolá ministra dopravy Ťoka. Server Novinky.cz napsal, že vyšetřovatelé podezírají Rafaje a šéfa Kapsche Karla Feixe z korupce. Opozice Ťoka nedávno kritizovala, že se minulý týden nezúčastnil jednání Sněmovny, na kterém Faltýnek poslancům vysvětloval okolnosti schůzek. Ťok se v té době zúčastnil jednání ministrů dopravy v Bukurešti.
- Vedle potíží kolem mýtného, kvůli kterým se Ťok dostal do ostrého sporu s Kapschem, vyčítali dopravní odborníci a profesní svazy v dopravě ministrovi i nedostatek připravených projektů, které by bylo možné okamžitě začít stavět. Pozitivně naopak hodnotili personální stabilizaci ŘSD.
- Ačkoli se v posledních letech rozjela výstavba řady kratších dálničních úseků a staví se i na železnici, co se týče dopravní infrastruktury patří ČR dlouhodobě k nejzaostalejším zemím EU. Například loni v srpnu napsaly Lidovky.cz, že podle žebříčku kvality vozovek Světového ekonomického fóra (WEF) patří Česku až 74. místo, které ho řadí na úroveň zemí, jako jsou Egypt, Pákistán, Ghana a Írán. Stále nevyřešeným problémem je například propojení dálniční sítě u Prahy, kam je paprskovitě svedena velká část silniční dopravy v Čechách včetně mezinárodní. I téměř 30 let po pádu železné opony například stále chybí dálniční spojení se sousedním Rakouskem.

8. dubna 2019