Koronavirová krize dopadla tvrdě na spoustu sektorů. Jedním z nich jsou i banky a pojišťovny, které se staly součástí vládních podpůrných programů pro běžné občany i podnikatele. Kvůli příchodu pandemie tak sčítají ztráty, které jsou dílem menších investic a také zásahů České národní banky. Současná situace ale také zamávala bankovním trhem z pohledu akvizic a digitalizace.

Z důvodu opakovaných lockdownů a uzavírání ekonomiky začaly banky ztrácet zisky již od loňského roku. Nikoho tak nepřekvapilo, kdy například skupině Air Bank v loňském roce klesl zisk o 15,6 procenta nebo PPF bance o 48 procent. Celý bankovní a spořitelní sektor ztratil v loňském roce meziročně čistý zisk 43,6 miliardy korun, což činí 48 procent.

Stejný scénář se však opakuje i v prvním čtvrtletí letošního roku, kdy dochází k znatelným ztrátám. Za první kvartál podle dat České národní banky klesl zisk bankám o 30 procent. Konkrétně například klesl zisk meziročně Raiffeisenbank o 26 procent, Komerční bance o 24,9 procenta, České spořitelně o 14,8 procenta nebo Monetě Money Bank o 18,2 procenta.

Podle ekonomů se nejvíce na poklesu zisků projevila koronavirová pandemie a s tím spojené kroky. „Česká národní banka v rámci boje proti negativním důsledkům pandemie koronaviru prudce snížila úrokové sazby v ekonomice. To mělo negativní dopad na komerční banky, kterým se tímto krokem snížily úrokové výnosy,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Nejhorší období ale zřejmě mají banky za sebou. Podle Křečka totiž s obnovou ekonomiky budou úrokové sazby postupně narůstat. „Navíc banky již nebudou muset vytvářet nadměrné množství opravných položek souvisejících s koronavirovou krizí,“ řekl dále Křeček.

Hlavní ekonom platební institutce Roger Dominik Stroukal pak upozorňuje, že ačkoliv došlo k poklesu zisků, tak se stále jedná o zisky. „Vláda velkou část zodpovědnosti za podporu krachujících podniků přesunula na banky. Banky poskytovaly úvěry, ke kterým se pouze přidaly téměř neúčinné státní garance. Banky začaly dobrovolně nabízet odklady splátek, přestože si kredit za to později vzala vláda,“ řekl pro Echo24 Stroukal, podle kterého mají banky velký zájem na tom, aby se ekonomice dařilo.

Pokud totiž růstová ekonomika poběží, tak si podniky i lidé budou brát úvěr a přes banky investovat. „Velká část zisků bank dnes stojí na investicích, které klienti skrze banky realizují. Je pochopitelné, že během recese lidé peníze tolik neinvestují, naopak jsou často nuceni investované peníze vybrat. Pokles zisků je obecný fenomén během recese a není tak překvapivé, že se projevil i v bankách,“ dodal Stroukal.

Kromě poklesů zisků se také mění celý bankovní sektor. V poslední době totiž dochází hned k několika změnám, jako je například spojení Monety Money Bank s Air Bank, ukončení osobního bankovnictví ING Bank nebo přebrání Equa Bank skupinou Raiffeisenbank. „Obecným trendem v krizích je i konsolidace trhu, tedy fúze a akvizice, ale současné nákupy a třeba sloučení AirBank s Monetou nelze dát na vrub pandemii, protože obvykle jednání trvají dlouho a započala tak před prvním lockdownem. Nicméně další kolo konsolidace se už rozjíždí a jeho dopady poznáme za pár měsíců až let. Jinými slovy, banky budou ve velkém nakupovat,“ řekl k nákupům a fúzím Stroukal.

Podle hlavního ekonoma investiční společnosti Natland Petra Bartoně nebudou mít tyto změny dopady na klienty bank. „Spojení bankovních domů může v principu nabídnout vyšší finanční stabilitu, ale v Česku jsou vklady běžných střadatelů již tak vysoce pojištěné a zaručené. Na některé klienty stávajících menších bank to může mít i pozitivní vliv v tom smyslu, že nyní bez změny banky mohou mít přístup k širšímu spektru služeb v rámci přejímající větší banky,“ řekl pro Echo24 Bartoň.