Záměr radních, kteří se rozhodli pro destrukci Libeňského mostu, se vůbec nelíbí architektům. Podle nich se jedná o nesmírně kvalitní a elegantní most, který je v bídném stavu pouze kvůli tomu, že se o něj roky nikdo nestaral. Devadesát let starý most je nyní v rukou zastupitelů Prahy, kteří mohou návrh radních odmítnout. „Bylo by minimálně záslužné udělat přesnou kopii Janákova most, včetně dodržení všech proporcí, tedy nerozšiřovat ho,“ tvrdí historik architektury Zdeněk Lukeš.

Architekti se staví proti rozhodnutí pražských radní, aby se Libeňský most zboural. Náměstek primátorky pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD) svůj záměr inicioval už v pondělí na sociální síti Facebook. „Zítra (V úterý) navrhnu radě hlavního města, aby se šlo cestou zbourání a stavby nového Libeňského mostu. Ze všech podkladů expertů vychází tato možnost jako nejrychlejší a nejefektivnější s ohledem na životnost, funkčnost a bezpečnost mostu, a rovněž nejekonomičtější z hlediska budoucích nákladů,“ napsal Dolínek na Facebooku.

Na zbourání však reagují negativně architekti. Podle nich jde o dokonalou stavbu. „Domnívám se, že zbourání Libeňského mostu by byla ztráta nenahraditelná a zbytečná, protože most je opravitelný. Jde o stavbu, která výtečně reprezentuje architekturu první republiky, skvěle rozvrženou s krásnými detaily pilířů, kandelábrů, schodišť. Dokonalé je zpracování pohledových betonů s příměsí mramoru. Je to unikát,“ řekl pro Echo24 ředitel územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Praze Ondřej Ševců.

S ním souhlasí i historik architektury Zdeněk Lukeš. Ten navíc vyzdvihuje autora mostu, kterým byl Pavel Janák. „Vedle Gočára a Kotěry byl nejvýznamnější, koho jsme tu kdy měli. Má zásluhu na architektonickém kubismu, má zásluhu na vybudování těch tzv. holandských vil pro umělce na Ořechovce, byl hlavním architektem Baby a tak dále. Každá stavba, kterou takhle významný architekt postaví a poté zmizí, tak je to tragédie,“ řekl pro Echo24 Zdeněk Lukeš.

Most je tak v rukou zastupitelů Prahy, kteří budou ve čtvrtek rozhodovat o jeho osudu. Proti záměru rady se postavili zástupci Trojkoalice. Záměr podle zastupitelů Matěje Stropnického a Ondřeje Mirovského (oba Zelení) nepodpoří ani na jednání zastupitelů. „Dolínek na závěr svého mandátu za sebou doslova pálí mosty. My trváme na tom, že bourat je barbarské a že má most být opraven. Zvlášť, když to zvládne i Správa železniční dopravní cesty v případě 150 let starého Negrelliho viaduktu,“ uvedl Stropnický.

Doprava není vyřešena

Problém je také s řešením náhradní dopravy, kdyby se most nakonec zboural. Podle zakladatele iniciativy Libeňský most Nebourat, Nerozšiřovat Adama Scheinherra není zajištěna hromadná doprava z Libně. „V současném projektu se nepočítá s žádným provizorním řešením pro náhradní dopravu. Tedy žádný provizorní most,“ varuje Adam Scheinherr.

Proti rozhodnutí radních se dříve stavěla i Česká komora architektů. „Jen velmi obtížně si dovedeme představit, že by byla tato nanejvýš kvalitní architektonická stavba nahrazena něčím stejně kvalitním,“ varovala dříve komora.

Podle historika Zdeňka Lukeše by se však mohl stávající most nahradit kopií. „Samozřejmě se dá most zbořit a postavit se věrná kopie Janákova mostu. To by byla lepší varianta, protože k tomu mostu je perfektní dokumentace. To by se pak dalo udělat i když by to už nebylo ono. Já jsem se přimlouval za to, aby se zbouralo to, co je nejvíce poničené a opravit by se dala ta část nad řekou, tedy tu obloukovou. Tedy udělat kombinaci mezi záchranou a zbořením. Ty části, které vedou nad pevninou, tak by se daly nahradit kopií,“ řekl pro Echo24 Zdeněk Lukeš.

Dle něj by bylo velmi záslužné udělat stejnou kopii, tedy v původním stavu. „Myslím si, že se shodnu s dalšími kolegy, že most byl dostatečně nadimenzován a není potřeba stavět větší. Naopak by to mohlo být zhoubné, tedy jak přitáhnout ještě další provoz,“ řekl dále Lukeš.

Baxův, Stalingradský, Libeňský

Současná podoba mostu je dílem světově uznávaného architekta Pavla Janáka. Konstrukce mostu je železobetonová a je to v pořadí třetí most přes Vltavu, který je proveden s tímto materiálem.

„Důležité také je, že se u mostů zapomíná na inženýry. Všichni pouze mluví o architektech. Je to společné dílo dvou osobností. František Mencl byl velmi schopný konstruktér, který dělal s Janákem i Hlávkův most. Byl tehdy prvním betonovým mostem přes Vltavu, čili i z technického hlediska se jedná o významné dílo, nejenom z architektonického,“ řekl Zdeněk Lukeš.

Most nikdy neprošel během devadesáti let žádnou zásadní opravou. Podle zakladatele iniciativy, která se snaží most zachránit Adama Scheinherra, se plány na opravu objevily už v roce 2004 za primátora Pavla Béma.

Historik Zdeněk Lukeš také připomíná, že most není postaven v kubistickém stylu, jak si někteří lidé myslí. „Nebyl to žádný kubismus jak se píše, ale byl to konstruktivistický most. Je samozřejmě velmi kvalitní, jsou tam třeba krásná schodiště, která vedou dolů nebo jeho oblouky. Je to elegantní architektura, která je samozřejmě v bídném stavu, protože se o ní nikdo léta nestaral,“ řekl Lukeš.

V minulosti se o způsobu rekonstrukce vedly spory. Osud mostu řešilo i ministerstvo kultury, které jej neprohlásilo památkou. Národní památkový ústav v půlce dubna uvedl, že chce znovu otevřít otázku prohlášení Libeňského mostu za kulturní památku, a podal proto na ministerstvo podnět k přezkoumání jeho rozhodnutí.