Díky výpočtům českých vědců z Astronomického ústavu Akademie věd se podařilo velmi přesně zjistit, odkud letos v létě přiletěl ze sluneční soustavy k Zemi velmi jasný meteorit a kam poté dopadl. Takzvaný bolid ozářil 10. července noční oblohu u středního toku Rýna na hranicích Německa a Francie a dopadl v okolí německého města Renchen, kde se na základě detailního určení českých astronomů podařilo najít čtyři úlomky.

„Svět má další meteorit s rodokmenem, tedy takový, o kterém víme, odkud ze sluneční soustavy k Zemi přiletěl. Zařadil se tak ke zhruba třiceti dalším,“ informoval Pavel Suchan z Astronomického ústavu. Jedná se podle něj o jeden z největších úspěchů Evropské bolidové sítě, která sídlí v Ondřejově. Dráha bolidu v atmosféře byla velmi strmá, a tedy i relativně krátká. Sledování bolidu komplikovala oblačnost, která tehdy pokrývala velkou část střední Evropy. Přesto se i v Čechách našla místa, kde bylo aspoň částečně jasno. Bolid zachytily automatické digitální kamery na stanicích Přimda a Churáňov, které jsou součástí Evropské bolidové sítě. „Snímky z těchto kamer umožnily předběžně určit nejen, kudy bolid letěl, ale především zjistit, že to byl případ, který s jistotou skončil pádem meteoritů,“ uvedl vedoucí oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu Pavel Spurný.

I přesto, že meteorit letěl daleko mimo české území a kamery byly od něj vzdálené 365 až 420 kilometrů, čeští vědci zjistili, kde se jev odehrál, jak probíhal, jak byl mohutný a že skončil pádem meteoritů. V detailním zmapování průletu a vlastností meteoritu jim pomohly také záznamy z dalších evropských kamer a spolupráce s německými astronomy.

Vědci zjistili, že meteorit vstoupil do zemské atmosféry přesně ve 23 hodin 29 minut a 48 sekund středoevropského letního času. Byl velký zhruba jako fotbalový míč. Začal nejprve slabě svítit ve výšce 80 kilometrů, postupně zářil jasněji než Měsíc v úplňku. Světelná dráha bolidu byla dlouhá 63 kilometrů a těleso jí uletělo za pouhé čtyři sekundy.

Těleso se při vstupu do atmosféry pohybovalo rychlostí necelých 20 kilometrů za sekundu, postupně se v atmosféře brzdilo a také rozpadalo. „Díky relativně malé vstupní rychlosti, strmé dráze, nezanedbatelně velké počáteční hmotě a dostatečné soudržnosti materiálu přestal tento bolid svítit až pouhých 18 km nad zemí jen mírně na západ od města Renchen nedaleko řeky Rýn, která zde tvoří hranici mezi Německem a Francií. Takto hluboký průnik je u bolidů velmi vzácný, což dokresluje fakt, že za několik desítek let našich systematických pozorování jsme pozorovali takto malou koncovou výšku jen zcela výjimečně,“ konstatoval Spurný.

Vědci s jistotou určili, že na zem spadlo větší množství úlomků z původního tělesa, a to právě v oblasti města Renchen. Němečtí členové Evropské bolidové sítě na základě popisu českých kolegů i přes složité podmínky postupně našli čtyři úlomky, největší vážil 955 gramů. Malý meteorit vážící jen 4,8 gramů objevili zachycený do ochranné sítě proti ptákům, která zakrývala jabloňový sad.

V současné době je známo asi 30 meteoritů s rodokmenem, tedy takových, jejichž dráha byla určena z přístrojových pozorování. Z toho ve více než polovině případů se na výpočtu podíleli pracovníci Astronomického ústavu AV ČR. Podle jejich výpočtů byl nalezen i první meteorit Příbram ze 7. dubna 1959.