Sankce uvalené na Rusko kvůli invazi na Ukrajinu mohou mít tvrdý dopad na jadernou elektrárnu v Dukovanech. Ta totiž odebírá palivo od ruské společnosti TVEL, která spadá pod státní podnik Rosatom. Právě Rosatom je nyní probírán s možnými sankcemi, které uvalují západní státy vůči Rusku. Jaderná elektrárna Dukovany má zatím palivo na tři roky. Jedná se o palivové soubory, které jsou velmi specifické. ČEZ proto nyní vyhodnocuje, zda a kdo by mohl případně palivo dodat.

Na Rusko míří nejrůznější ekonomické sankce již od samého počátku invaze na Ukrajinu 24. února. Restrikce zasáhly zejména ruskou centrální banku, kdy byly zmrazeny devizové rezervy. Došlo také k částečnému odstřižení od mezinárodního platebního systému SWIFT, které však nezasáhlo největší banku Sberbank.

Další sankce jsou podle agentury Bloomberg zvažovány i na ruskou jadernou firmu Rosatom. Ta dodává jak jaderné technologie, tak i jaderné palivo. S návrhem měly přijít Spojené státy, které nyní rozhodují, zda by to nepoškodilo další firmy z jaderného průmyslu. Rosatom také kontroluje produkci uranu v Rusku a jedná se o podnik, který je z hlediska příjmů velmi důležitý pro celé Rusko.

Pokud by byly sankce uvaleny, znamenalo by to komplikaci i pro jadernou elektrárnu v Dukovanech. Přiznal to předseda představenstva ČEZ Daniel Beneš. Ten také zmínil, že kromě jaderného paliva hrozí i problémy se zajištěním údržby výrobních zařízení, zajištěním nákupu plynu pro koncové zákazníky nebo plněním závazků obchodních společností.

Podle Beneše se tak nyní vyhodnocují dopady, které by ruská invaze mohla přinést. A to se týká také možných sankcí, které by byly uvaleny na Rusko a mohly by negativně ovlivnit evropskou energetiku. Dukovany by ale měly mít zatím zajištěné palivové soubory na další 3 roky. Problém je však v tom, že ruské palivo je velmi specifické a nelze ho rychle nahradit jiným. To je rozdíl oproti jaderné elektrárně Temelín, která má sice zásoby jen na 2 roky, přesto dodávka paliva může být nahrazena. „Pokud se situace zhorší, máme dostatek času na to, abychom si tento specifický výrobek nechali vyrobit u jiných dodavatelů,“ řekl Beneš.

I z důvodu možných dopadů sankcí rostla cena uranu na světových trzích. „Trhy se totiž obávají odstřižení světa od ruského uranu. Světové zásoby využitelného uranu by se tak ztenčily, což právě žene jeho cenu vzhůru,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Ten také uvedl, že pokud by se sankce ze strany Spojených států přijaly, tak by to mohlo ohrozit dodávku paliva nejen pro Dukovany, ale také pro ostatní západní státy. „Elektrárna měla v době zahájení ruské invaze na Ukrajinu zásoby minimálně na dva roky. Nicméně i tak je v určité pohotovosti. Proto si nechala počátkem března zavézt z Ruska nové zásoby paliva. Ruský iljušin z Moskvy dovezl nové články navzdory sankcím, které zakazují letecký provoz mezi Evropskou unií, respektive Českou republikou a Ruskem. V Dukovanech se zjevně obávají, že sankce mohou dopadnout právě i na jejich palivo, které nikdo jiný než Rusové nevyrábí. Proto se předzásobují,“ uvedl Kovanda.