V době, v níž česká média věnují neúměrnou pozornost skupince několika odpůrců pražského arcibiskupa Duky, kteří se prostřednictvím dopisu s užitím hantýrky německých progresivních teologů 70. let dožadují „revoluce lásky a něžnosti“, píší světová média o boji, který lze nazvat v pravém slova smyslu vnitrocírkevním. Neběží tady o nic menšího než o osud jedné z nejzkoušenějších světových církví – to jest čínských katolíků, rostoucí několikamilionové komunity.

Zatímco české úřady nesmyslně otálejí s udělením azylu čínským příslušníkům křesťanské sekty Církev všemohoucího Boha, kteří přitom v Česku už dva roky žijí a integrují se, aniž by nabrali směr Německo, katolíci z čínské podzemní církve se obávají o svoji další existenci v zemi. Výjimečně jim strach nenahánějí státní úřady, které je běžně pokutují, vězní a zahánějí do undergroundu podomních modliteben, ale dohoda, již se Vatikán chystá s Čínou uzavřít. 

Její součástí je uznání sedmi dosud exkomunikovaných biskupů, z nichž přinejmenším dva mají ženy a děti a někteří byli i aktivními politiky čínské komunistické strany. Tito biskupové by měli nahradit Vatikánem dosud uznávané biskupy podzemní církve, kteří pro svou věrnost papeži zažívali od režimu jen ústrky. Dále by čínská vláda získala možnost jmenovat biskupy, přičemž Vatikán by měl pouze právo veta. To vše by znamenalo faktickou likvidaci čínské podzemní církve.

 Podzemní biskup Peter Čuang Ťien-ťien ze Šan-tchou byl už v prosinci přinucen k cestě do Pekingu, kde ho nejmenovaný vatikánský prelát – zdroje spekulují, že šlo o arcibiskupa Claudia Maria Celliho, vyjednavače mezi Vatikánem a Čínou – vyzval, aby odstoupil ve prospěch biskupa Vlasteneckého sdružení čínských katolíků Josepha Čuanga Ping-čanga.

Vlastenecké sdružení čínských katolíků bylo založeno čínskou komunistickou vládou v roce 1957, aby zajistilo státní kontrolu nad církví. Od té doby se paralelně rozvíjela i podzemní církev věrná papeži. Biskupové jmenovaní státními úřady podléhali ze strany Vatikánu exkomunikaci. Podzemní církev bojovala o zachování věrnosti za cenu mnoha šrámů; prakticky všichni biskupové byli někdy ve vězení, někteří tam prožili desítky let, jiní se odtamtud už nevrátili.

 Jak pak působí slova argentinského arcibiskupa Marcela Sáncheze Soronda, toho času kancléře Papežské akademie věd, který vychvaloval Čínu za „nejlepší uskutečňování sociální nauky církve“. V Číně podle Soronda nejsou chudinské čtvrti, mládež tam nemá problémy s drogami a v zemi vládne „pozitivní národní svědomí“. S narážkou na Spojené státy pak vychválil postoj Číny ke klimatickým dohodám z Paříže. Počátkem února pozval Sorondo do Vatikánu na konferenci o obchodu s orgány doktora Čuanga Ťie-fua. Ten je odborníkem na transplantace jater, ale především je spolupředsedou Státní komise pro orgánové dárcovství a transplantace.

 Bojovníci za lidská práva poslali do Vatikánu protestní dopis. „Papežská akademie věd by si měla být vědoma, jak je dokonce i nepřímá podpora prestižních zahraničních organizací využívána čínským propagandistickým aparátem k vylepšování pověsti svého neetického systému transplantací. Žádáme zástupce summitu, aby zvážili těžkou situaci uvězněných v Číně, se kterými se zachází jako se zásobárnou lidských orgánů. Nemáme žádné důkazy, že by tyto praktiky v Číně vymizely.” Čuang tvrdí, že Čína odebírá orgány jen „těm popraveným, kteří to chtějí.“ 

Další dopis odešel do Vatikánu z Hongkongu. Hongkongští akademici, právníci a obhájci lidských práv upozorňují, že kolaborující biskupové Vlasteneckého sdružení nemají morální kredit a důvěru věřících. „Plně chápeme, že Svatý stolec usiluje o efektivnější evangelizaci Číny. Avšak hluboce se obáváme, že dohoda vytvoří nenapravitelné škody,“ stojí v listu. Zároveň se v Hongkongu konala celonoční modlitba v kostele svatého Bonaventury proti přijetí dohody.

 Právě někdejší hongkongský biskup a kardinál Joseph Zen Ze-kiun vystupuje proti dohodě nejemotivněji. Vetchý, šestaosmdesátiletý stařík s vypětím všech sil bojuje za přežití čínské podzemní církve. Spojence shání po celém světě, byl i na Slovensku. Poskytl rozhovory relevantním americkým médiím jako Washington Post nebo Wall Street Journal. Postěžoval si v nich, že mu papež František neodpovídá na dopisy a rozpustil komisi, v níž měli čínští podzemní katolíci slovo. 

Papež podle něj „nerozumí komunistům“ a obklopuje se lidmi podobného smýšlení. Zmínil státního sekretáře Pietra Parolina, který chválil úspěchy svého předchůdce Casaroliho při zajišťování existence církevní hierarchie v komunistických zemích východní Evropy slovy: „Při vybírání kandidátů na biskupy jsme vybírali pastýře, nikoli lidi, kteří se systematicky stavějí proti režimu, lidi, kteří se chovají jako gladiátoři, lidi, kteří se rádi předvádějí na politických tribunách.“ 

„Koho tímto popisem mínil? Obávám se, že měl na mysli kardinála Wyszyńského, kardinála Mindszentyho, kardinála Berana. To ale byli hrdinové, kteří statečně hájili víru! Už i jen uvažovat o takovém způsobu myšlení mě děsí a upřímně doufám, že se mýlím,“ zoufá si Zen.  „V den, kdy bude podepsána dohoda s Čínou, zavládne pokoj a radost, ale nečekejte, že se budu účastnit oslav počátku této nové církve. Zmizím, začnu mnišský život modlitby a pokání. Požádám papeže Benedikta o odpuštění za to, že nedokážu udělat to, v co doufal. Požádám i papeže Františka, aby odpustil starému kardinálovi z periferie, že ho obtěžoval tolika nevhodnými dopisy.“