Ve výuce dějepisu ve školách vidí historikové Vojtěch Ripka a Petr Blažek nedostatky, ale spíše v jiných ohledech, než vyplývá z výroční zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS). Vyplývá to z jejich vyjádření pro ČTK. BIS mimo jiné uvedla, že moderní dějiny ve školách jsou de facto sovětskou verzí moderních dějin a proruským panslovanstvím je do jisté míry zasažena i výuka českého jazyka. Ministerstvo školství chce zajistit prostor pro vyváženou výuku moderních dějin během plánované revize rámcových plánů. Resort to uvedl po schůzce svých zástupců s ředitelem BIS Michalem Koudelkou.

Podle Ripky z Ústavu pro studium totalitních režimů se s poznámkou BIS dá těžko smysluplně polemizovat. Žádný z dosavadních výzkumů výuky dějepisu podobné tendence nenaznačil. BIS podle něj také neposkytla podrobnou argumentaci, čemuž ale vzhledem k povaze práce služby rozumí. „Sám vidím v českém dějepise významné problémy, avšak poněkud jinde,“ doplnil.

„Zdá se mi to jako hodně silné tvrzení. Větší strach než z prosovětské propagandy, vzhledem k tomu, že Sovětský svaz skončil v roce 1991, bych měl z domácích revizionistů. Lidí, kteří se snaží relativizovat minulost. Těch je bohužel docela hodně, i mezi historiky,“ řekl ČTK Blažek z téže instituce. „Větší obavy mám z nezájmu učitelů či širší veřejnosti o soudobé dějiny v souvislosti se snahou o překreslování současných dějin i třeba ze strany politiků,“ doplnil.

Podle Ripky je výuka dějepisu přetížena obsahem. Učitelé pak podle něj promyšleně neredukují látku a často se nevztahují k zásadním cílům výuky shrnovaným pod pojmem historická gramotnost. Žáci pak zůstávají spíše v roli pasivních příjemců. Nemálo učitelů však u žáků historické myšlení rozvíjí, aniž by se vzdala obsahu, doplnil. „Mediální nářky nad katastrofální úrovní znalostí či vyhýbání se druhé polovině 20. století vycházejí z jednotlivých zkušeností a míjí skutečné problémy. Je navíc prokázáno, že se již mnoho desítek let opakují. Nejen u nás, ale třeba v USA, kde se alarmistické zprávy o selhávání dějepisu opakují od první světové války,“ napsal Ripka.

Podle něj výteční učitelé berou své žáky vážně. „Nejsou pro ně prázdnými nádobami, dávají jim důvěru pro samostatnou práci v pečlivě připraveném prostředí. Za příhodných podmínek jsou téměř všichni žáci schopni (a dokonce ochotni) poměrně tvrdě pracovat, často s dobovými stopami, na dobrodružném sestavování možných verzí minulosti. Prameny jsou schopni kriticky zkoumat, konfrontovat, posuzovat a minulosti v její bohatosti a konfliktnosti rozumět. Učitel je především pomocníkem, který předkládá materiály a pomáhá dětem k jejich vlastnímu vztahu k minulosti,“ uvedl Ripka.

Blažek uvedl, že je potřeba výuku orientovat tak, aby studenti byli schopni rozlišovat, co je dobře a co špatně ve smyslu hodnot, ke kterým se hlásí společnost i stát. Naopak zaměřovat se na motivy všech zúčastněných stran v některých případech podle něj není zásadní. „Nevím, jestli je potřeba pochopit, jaké byli motivy lidí, kteří obsluhovali plynové komory, nebo kteří vyhazovali ostatní ze strany. Jestli je nutné hledat složitě jejich zvrácené motivace,“ doplnil.

BIS ve výroční zprávě za rok 2017 vydané loni dále označila prosovětskou interpretaci moderních dějin a pokračující vliv sovětské propagandy za součást ruské hybridní strategie. Dále k této strategii podle BIS patří informační boj pomocí dezinformací a propagandy, infiltrace do politiky či do hospodářství, špionáž nebo i vojenské akce.

Debatu o změně rámcových vzdělávacích plánů, které vymezují obsah učiva, chce ministr školství Robert Plaga (ANO) otevřít během ledna a února. Podle Plagy by se měly zúžit a více upřesnit. Takzvané rámcové vzdělávací programy nahradily ve školství v roce 2005 jednotné osnovy.