Německo dá na podporu ekonomiky, těžce zkoušené dopady epidemie způsobené koronavirem, nejméně stovky miliard eur (biliony Kč). Přesto jsou stále častěji slyšet hlasy, že ani takováto suma, která nemá obdoby, nebude stačit. O další podporu prakticky každý den žádají tak rozličné skupiny, jako jsou zaměstnanci hotelů, řidiči v autobusové dopravě nebo muslimská náboženská komunita.

O tom, že nákaza, která z podstatné části ochromila německé hospodářství, bude mít na ekonomiku dramatické dopady, nepochybuje nikdo. Kancléřka Angela Merkelová ve čtvrtečním projevu v parlamentu poznamenala, že ale zatím není jasné, jak velké přesně budou. Přední němečtí ekonomové počítají s tím, že se letos hrubý domácí produkt (HDP) sníží nejméně o pět procent a zároveň se ze 60 na více než 75 procent HDP zvýší zadlužení.

Aby se hospodářství co nejrychleji zotavilo a nekrachovaly jinak zdravé firmy, přijalo Německo masivní opatření. Kvůli koronaviru počítá pro letošek s rekordním deficitem 156 miliard eur (4,3 bilionu Kč) - i když měl být rozpočet původně vyrovnaný - a s podporou prakticky všech hospodářských segmentů.

Na pomoc osobám samostatně výdělečně činným a drobným podnikatelům je k dispozici na 50 miliard eur. Firmy s nejvýše pěti zaměstnanci mají nárok na podporu až 9000 eur na tři měsíce, společnosti s maximálně deseti zaměstnanci až na 15.000 eur. V některých spolkových zemích, například v Berlíně nebo Severním Porýní-Vestfálsku, bylo čerpání této podpory tak jednoduché, že z ní podle policie těžila i řada podvodníků.

Především pro středně velké a velké firmy jsou k dispozici nejméně stovky miliard eur; ministerstvo hospodářství dokonce hovoří o tom, že prostředky pro tento účel jsou neomezené. Díky novému programu mají firmy snadno dosáhnout na nízko úročené úvěry ve výši až deset milionů eur od státní banky KfW. Za část nových úvěrů od soukromých bank pak bude KfW ručit až do výše 90 procent.

Vláda počítá i s možností, že stát dočasně vstoupí do velkých firem, které se dostanou do vážných problémů. Nejčastěji se v této souvislosti hovoří o aerolinkách Lufthansa, které kvůli drastickým omezením letového provozu podle svého prohlášení každou hodinu přicházejí o milion eur.

Široce rozšířený je nyní takzvaný kurzarbeit, tedy zkrácená pracovní doba pro zaměstnance, na jejichž mzdy přispává firmám stát. Do tohoto režimu je podle německých úřadů práce přihlášeno rekordních zhruba 725.000 podniků, což je asi třetina všech. Po finanční krizi z roku 2008 jich bylo méně než 23.000.

V noci na čtvrtek se vládní koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) dohodla na zvýšení státního příspěvku na kurzarbeit. Zatím v tomto režimu stát bezdětným zaměstnancům přispívá 60 procenty čistých příjmů, o které zkrácením pracovní doby přicházejí. Nově to má u lidí, jimž se pracovní doba zkrátila nejméně o polovinu, být počínaje čtvrtým měsícem 70 procent, u zaměstnanců s dětmi 77 procent. Od sedmého měsíce se částka zvýší o dalších deset procentních bodů. Opatření má platit do konce roku.

Cílené pomoci se dočkají také restaurace a další gastronomická zařízení, která jsou epidemií zasažena dost možná nejhůře a navíc na rozdíl od velké části ostatních stále ještě netuší, kdy a za jakých podmínek budou moci otevřít. Koalice počítá s tím, že daň z přidané hodnoty na jídlo v období od 1. července do 30. června příštího roku klesne na sedm procent ze současných 19.

Po podobné cílené podpoře stále hlasitěji volají i další. Svaz hotelů a restaurací Dehoga chce okamžitý záchranný balíček i kvůli tomu, že hotely stále nemohou v celé zemi ubytovávat žádné turisty. Rychlou pomoc požaduje také sdružení autobusové dopravy, podle něhož na 90 procent firem v oboru bez podpory přežije už jen několik týdnů.

Žádosti o pomoc se ale týkají mnohem širší oblasti života. V tomto týdnu přišla s žádostí také Ústřední rada muslimů, podle níž je řada mešit před bankrotem, protože jejich financování z velké části závisí na darech věřících během modliteb, které se ale teď nemohou konat.