Říká se jim koronakritici, případně koronaidioti. Odsunout je na okraj se však přinejmenším v Německu nedaří. Minulou sobotu demonstrovali v desítkách měst, v Berlíně, Mnichově, Frankfurtu, Kolíně a Stuttgartu se jich sešly tisíce, v menších sídlech jako Cáchy nebo Mannheim stovky. Videa z demonstrací ukazují na transparentech slogany jako „Probuďte se“, „Konec paniky“, „Chceme zpátky svůj život“, „Zastavte zdravotnické fašisty“, demonstranti prý vyzývali kolemjdoucí heslem „Strhněte roušky“.

Tyto události lze v Česku těžko pochopit. Žádat konec opatření proti koronaviru je výjimečné, chtít jejich likvidaci hned teď je neslýchané a organizovat proti tomu protesty je svatokrádež. Nic na věci nemění, že se demonstranti odvolávají na ústavní práva, která jim vláda omezila podle krizového zákona.

Spokojených 68 procent

Také většina Němců protesty odsuzuje. Úspěšný boj s koronavirem považují za důkaz svých schopností, proto se počátkem května přiblížila popularita hlavní vládní strany CDU po pěti letech opět ke čtyřiceti procentům. Spokojenost s kancléřkou Angelou Merkelovou se proti únoru zdvojnásobila na úroveň 68 procent a výzkum televize ARD také zjistil, že víc než polovina Němců by jako příštího kancléře uvítala bavorského premiéra Markuse Södera, který ve své zemi prosadil proti koronaviru ze všech kolegů nejpřísnější opatření. Proto je těžké pochopit, proč právě v Německu protesty každým týdnem sílí.

Většina politiků i médií hledá vysvětlení v tom, že se opět probudily nebezpečné živly radikální levice i pravice. „Odmítáme, aby extremisté zneužívali koronavirovou krizi jako platformu pro svou protidemokratickou propagandu,“ prohlásil v deníku Augsburger Allgemeine generální tajemník CDU Paul Ziemiak. Ještě ostřejší byla sociálnědemokratická předsedkyně Saskia Eskenová: „Kdo popírá pandemii a vyzývá k nedodržování předpisů na ochranu obyvatelstva, hanebně zneužívá obav občanů,“ uvedla v rozhovoru pro deníky skupiny Funke.

Častým námětem novinových článků se stávají analýzy prohlášení odpůrců koronavirové politiky na sociálních sítích. Není těžké se v nich dočíst, že koronavirovou paniku rozšířil miliardář Bill Gates, který potřebuje prodat svou vakcínu. Existují také temné síly, které chtějí povinným očkováním vyvraždit celé národy, případně pomocí vymyšlené epidemie nastolit celosvětovou diktaturu. Národ se musí bránit a za tím účelem je nezbytné obnovit Německou říši. Použít podobné nesmysly k diskreditaci nespokojenců může fungovat.

Virus nespokojenosti

Charakterizovat „popírače koronaviru“ jako pravicové a levicové extremisty ovšem sociální základnu nespokojenců nevyčerpá. Premiér Bádenska-Württemberska Winfried Kretschmann ze strany Zelených v televizi uznal, že „je to jejich právo proti tomu protestovat“. Přinejmenším v jeho spolkové zemi stojí za protesty lidé označovaní jako „Wutbürger“, tedy rozhněvaní občané. Právě tito lidé protestovali před patnácti lety proti nákladné rekonstrukci nádraží ve Stuttgartu, a stáli tak na počátku hnutí, které vyneslo zástupce ekologické strany do čela nejbohatší německé země.

Kromě zneužívání vystrašených občanů se najdou ještě další motivy boje proti vládní politice. Kancléřka prodloužila mimořádný stav, kdy platí striktní omezení pohybu, až do prvního červnového týdne, přitom ty nejpřísnější zákazy ještě zablokovali premiéři spolkových zemí. Nejčtenější bulvární deník Bild zpochybnil o víkendu epidemiologická data, podle kterých vláda rozhodla o utlumení ekonomiky, a zároveň unikla z ministerstva vnitra analýza, která označuje koronavirovou pandemii za falešný poplach. Webové stránky Tichys Einblick z ní citovaly například věty o tom, že „nový virus neznamenal v žádném časovém bodě významné nebezpečí pro obyvatelstvo“ a že vedlejší škody způsobené vládní reakcí „jsou mezitím vyšší než prokazatelný užitek“. Takřka se dá říci, že protestnímu hnutí už chybí jenom vůdce.