Kolem 65% zemního plynu, spotřebovávaného v Praze, je v současnosti původem z Norska. Informoval o tom šéf představenstva společnosti Pražská plynárenská Martin Pacovský. Pro Echo24 firma uvedla, že odhad vychází z hodnot tzv. „spalného tepla“ zemního plynu a ze sledování aktuálních zdrojů, z nichž momentálně proudí plyn do Německa. Zásobníky se Pražské plynárenské daří před zimou plnit podle plánu.

„Podle našich odhadů je teď kolem 65 % zemního plynu, spotřebovávaného v Praze, původem z Norska,“ napsal na Twitteru Pacovský. Tiskový mluvčí Pražské plynárenské Miroslav Vránek pro Echo24 vysvětlil, že uvedené číslo je určitým odhadem na základě hodnot tzv. „spalného tepla“ zemního plynu, které jsou aktuálně v rámci distribuční soustavy vykazovány. „To je u norského plynu jiné, než u plynu pocházejícího z Ruska. Dále jde o sledování aktuálních zdrojů, ze kterých proudí momentálně zemní plyn do Německa a  následně tedy v určitém mixu k nám,“ řekl pro Echo24 Vránek.

Dodal, že co se týká ceny plynu, tak PP nakupuje plyn od různých dodavatelů dle dříve uzavřených dlouhodobých kontraktů a za ceny v jejich rámci sjednané, bez ohledu na to, jaký plyn k nám právě proudí. Martin Pacovský opakovaně říká, že je nutné ušetřit asi 15 procent spotřeby, což vychází z nařízení rady EU.

Pražská plynárenská na konci srpna uspořádala konferenci, kde se potenciálního snižování spotřeby věnovala. Kromě dlouhodobých opatření například ve veřejných prostorách doporučuje nakoupit termostaty a následně nastavit teplotu na 21 stupňů, případný každý stupeň dolů podle PP snižuje náklady o pět až deset procent. Další efektivní opatření jsou například instalace LED zářivek či energeticky úsporných spotřebičů.

Zároveň je například pro firmy podle PP důležitá komunikace se zaměstnanci, aby například nezapomínali zhasínat a vypínat monitory počítačů a obecně se chovali úsporně. Podobná opatření jsou nicméně podle PP platná i pro domácnosti. O možnostech úspor psalo Echo24 zde.

Vránek pro Echo24 uvedl, že přípravy na zimu zatím v PP probíhají podle plánu. „Co se týká přípravy na zimu , tak plníme zásobníky tak ,abychom v jednotlivých termínech dosáhli jejich naplněnost dle požadavku nedávno novelizované Vyhlášky o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu, což se nám daří,“ ujistil Vránek.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda upozornil, že se dodávky plynu z německé do české plynovodní sítě ztenčily pod odstavení Nord Streamu 1 jen o necelých 40 procent. „Důvodem je fakt, že do Česka přes Německo nadále proudí plyn z jiných zemí, než je Rusko, zejména právě z Norska. Z jiné sousední země než z Německa přitom Česko nyní plyn nepřejímá,“ řekl Kovanda.

„V prvním týdnu po odstavení Nord Streamu 1, od 31. srpna do 6. září, přiteklo do české plynovodní sítě z té německé v čistém vyjádření v průměru 184 gigawatthodin plynu denně. V posledních sedmi dnech, kdy ještě tekl plyn Nord Streamem 1, tedy od 24. do 30. srpna, to přitom bylo 294 gigawatthodin. Pokles odpovídá 37,5 procenta,“ vypočítal Kovanda.

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes poprvé od začátku srpna klesla pod 200 eur (téměř 5000 Kč) za megawatthodinu (MWh). Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v říjnu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku krátce po poledni ztrácela zhruba osm procent na 196 eur za MWh. Stále však zůstává mnohonásobně vyšší než před rokem, kdy se pohybovala v blízkosti 30 eur za MWh.