Přestože sám premiér Andrej Babiš (ANO) ještě loni v létě sliboval, že se začne jihovýchodní část Pražského okruhu stavět již v roce 2021 a hotová bude o tři roky později, objevují se stále nové problémy, které stavbu zdržují. Po blamáži, kdy byla po údajné chybě úředníka stavba o rok odložena, přišel server zdopravy s informací, že Praha stále nevykoupila ani metr pozemků z takzvaného zeleného pásu mezi Běchovicemi a D1, k čemuž se přitom zavázala v memorandu s Ředitelstvím silnic a dálnic.

„Práce na výkupu zelených pásů začaly už vloni, ale první výsledky v podobě získaných pozemků čekáme letos,“ řekl náměstek pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě) pro server zdopravy. Přesto podle něj město postupuje podle plánu. „Rychlejší postup komplikuje nestabilita na ministerstvu dopravy. Mění se ředitelé ŘSD, mění se ministři dopravy a tyto změny vždy celý proces úplně zastaví. Referenti musí vždy čekat, zda bude nové vedení souhlasit s předchozím postupem a bude na něj chtít navázat,“ dodal.

Původně se na úseku mělo začít stavět v roce 2021, ale po údajné chybě úředníka nebylo územní řízení zahájeno v souladu s právními předpisy a muselo se zahajovat znovu. Očekává se tak, že se začne stavět nejdříve v roce 2022. „Vzhledem k možnosti podávat ve všech fázích investorské přípravy odvolání, je obtížné určit přesný termín zahájení stavby, aktuální předpoklad je rok 2022,“ řekl nedávno pro Echo24 mluvčí ŘSD Jan Studecký.

Přípravu severní části okruhu se naopak povedlo trochu zrychlit. Plánované úseky Pražského okruhu mezi Suchdolem a Březiněvsí a mezi Suchdolem a Ruzyní budou mít totiž společný posudek vlivů na životní prostředí (EIA).

Okruh v roce 2028?

Přestože ŘSD slibuje dokončit celý okruh do roku 2028, dosavadní tempo stavby však optimismus spíše krotí. Poslední úsek byl otevřen v roce 2010 a od té doby se ani nekoplo. Většinu toho času přitom mělo hnutí ANO svého ministra dopravy. Sám první z nich příliš nevěří, že bude okruh v příští dekádě dokončen.

„Nebude hotový dle původních plánu z roku 1960 nikdy. Problém je, že prosazovaná trasa dle zásad územního rozvoje nesplňuje podmínky TEN -T. Navíc tranzitní doprava nemůže být vedena přes sídelní území, což Běchovice v souladu s územním plánem jsou. Sčítání dopravy a predikce zátěže se rozchází v řádu několika tisíc vozidel za 24 hodin mezi údaji TSK Praha a ŘSD,“ uvedl již dříve pro Echo24 bývalý ministr dopravy Antonín Prachař (za ANO).

Starostové chtějí alternativní trasu, zřejmě mají smůlu

V rámci připomínek se proti záměru výstavby severní části okruhu vyjádřila obec Horoměřice, které se nelíbí zvýšení hluku a množství zplodin. Kriticky se ozvaly také Zdiby, městské části Nebušice, Lysolaje, Suchdol, Ďáblice, Dolní Chabry a několik místních spolků. Naopak hlavní město, Praha 6 a Středočeský kraj se vyjádřily kladně.

Starostové malých městských částí na severu města dlouhodobě požadují posunutí trasy okruhu mimo území metropole. „Naplánovaná trasa má vést zastavěným územím, kde už v současnosti jsou překračované hygienické limity. V obci Radonice jsme si v posledních pěti letech nechali dělat dvě různé hlukové studie, které ukazují, že už teď je to území zatížené hlukem přes hygienické hlukové limity. Obdobná situace je i v dalších obcích či městských částech,“ uvedl již dříve pro Echo24 starosta obce Radonice Stanislav Němec. „Navrhovaná koncepce je nějakých 60 nebo 55 let stará varianta, plánovaná v době, kdy Praha byla někde jinde,“ dodal.