SHROMAŽĎOVÁNÍ ZA KORONAVIRU

„Totální právní chaos.“ Zákaz pořádat větší akce už neplatí, potvrdil Hamáček

Lidé čekají na testování - Petr Podaný
SHROMAŽĎOVÁNÍ ZA KORONAVIRU
„Totální právní chaos.“ Zákaz pořádat větší akce už neplatí, potvrdil Hamáček

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Zákaz pořádat při současných omezeních větší veřejné akce už neplatí. Podle nového výkladu ministerstva vnitra, který se bez další medializace v tomto týdnu objevil na webu resortu, stačí, když organizátoři dodrží několik podmínek, a mohou pozvat neomezené množství účastníků. Zákaz shromažďování totiž soud pro nezákonnost zrušil a sama vláda ho v dalších opatřeních už neobnovila. Že se lidé za určitých pravidel mohou scházet neomezeně, potvrdil i ministr vnitra Jan Hamáček.

Původní zákaz výkonu shromažďovacího práva vyplýval z mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví, lidem nařizoval omezit pohyb na veřejnosti jen na nezbytně nutnou dobu. Městský soud v Praze opatření však pro nezákonnost minulý týden zrušil. „Určením nezákonnosti výše uvedeného mimořádného opatření fakticky padl právní základ pro takto zásadní zásah do základních lidských práv a svobod,“ vysvětluje Lubomír Janků z odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra.

Nový výklad ministerstva vnitra:
„Za současné právní úpravy a účinnosti krizového opatření vlády je tedy možné konat veřejná shromáždění podle shromažďovacího zákona bez toho, aniž by byl jakkoli omezován počet účastníků takového shromáždění, ovšem za dodržení dalších podmínek.“

Nové usnesení vlády podle krizového zákona z 23. dubna tak už žádný zákaz volného pohybu na veřejnosti neobsahuje. „Stejně tak krizové opatření vlády výslovně nezakazuje konání veřejných shromáždění podle shromažďovacího zákona. Krizové opatření vlády nařizuje pobývat na veřejně dostupných místech nejvýše v počtu deseti osob, avšak toto omezení neznamená, že by na jednom veřejně dostupném místě (náměstí, park, ulice…) muselo být pouze 10 lidí současně,“ uvedl Janků. V situaci, kdy ke shlukování různých skupin lidí na prostranstvích stejně dochází, by byly jakékoliv další zásahy do svobody shromažďování zcela nepřiměřené a ústavně nepřijatelné, dodal.

„Za současné právní úpravy a účinnosti krizového opatření vlády je tedy možné konat veřejná shromáždění podle shromažďovacího zákona bez toho, aniž by byl jakkoli omezován počet účastníků takového shromáždění, ovšem za dodržení dalších podmínek,“ zní klíčová interpretace ministerstva vnitra. Konkrétně je třeba dodržet maximální kapacitu skupiny 10 lidí, dvoumetrové rozestupy mezi skupinami a mít zakrytý obličej. Pokud by účastníci shromáždění na podmínky nedbali, může ji podle vnitra policie rozpustit.

Deník Echo24 se obrátil s dotazem na ministra vnitra Jana Hamáčka s dotazem, jestli nový výklad v praxi znamená, že se při dodržení pravidel mohou pořádat kupříkladu venkovní oslavy, průvody nebo sportovní akce. „Je možné pořádat akce podle shromažďovacího zákona bez omezení za předpokladu, že budou dodržena nařízení tykající se maximálního počtu osob ve skupině a dodržování odstupu a dalších nařízení,“ potvrdil vicepremiér. Z jiných nařízení jmenoval právě nutnost nosit roušku nebo další ochranu nosu a úst.

„Totální právní chaos“

Podle právníka Tomáše Sokola nová interpretace teoreticky otevírá dveře k pořádání všelijakých shromáždění. „Ten výklad pochopitelně svádí k tomu, aby si každý řekl, že nás tam může být, kolik chce, jen stačí zachovávat odstupy mezi skupinami,“ řekl deníku Echo24.

Největším problémem podle něj ale je zmatečnost jednotlivých vládních nařízení. Z dřívějších opatření totiž nebylo jasné, komu přesně byl zakázán pobyt na veřejnosti, nebo proč mají z nařízení výjimku rodiny. „V zásadě z toho teď vyplývá to, že si to každý může vyložit, jak chce. A nevím, co s tím budou dělat nešťastní policisté, kteří někam přijedou třeba o čarodějnicích a někdo jim tohle ukáže,“ míní.

Právo má podle něj být srozumitelné. „To mimo jiné akcentoval už Ústavní soud, když konstatoval, že občané nemají povinnost dohledávat po nějakých sbírkách a dokumentech, co platí a co neplatí,“ poukázal Sokol. „Podařilo se vytvořit totální právní chaos,“ doplnil.

Od 11. května akce do 100 osob

Vláda přitom ve čtvrtek rozhodla, že od 11. května se budou moci konat společenské, sportovní a kulturní akce a bohoslužby s účastí do 100 osob. Opatření se bude týkat i provozu kin a divadel, uvedl ve čtvrtek ministr kultury Lubomír Zaorálek. Velké festivaly se podle něj přitom o prázdninách definitivně konat nebudou. Velké letní tisícihlavé festivaly tak, jak jsme na ně zvyklí, si hygienici ani ministerstvo zdravotnictví podle Zaorálka představit neumí.

„Tisícihlavé mezinárodní festivaly je něco, co si hygienici ani ministerstvo zdravotnictví představit nedovede. Říkám to definitivně. Budeme se samozřejmě bavit, co bude v létě možné. To vám ale teď neřekne nikdo z nás, protože to bude věcí toho, jak se vyhodnotí první krok (účast 100 lidí), jak se to projeví,“ řekl Zaorálek.

 

Jan Hrdlička