Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK) zjistili, že jeden z velmi běžných virů snižuje inteligenci nakažených lidí. Protilátky na cytomegalovirus měla více než polovina testovaných. U starších lidí se podle vedoucího týmu Jaroslava Flegra vyskytuje virus ještě častěji. Studii zveřejnil na konci března prestižní vědecký časopis Scientific Reports.

Cytomegalovirus patří do skupiny herpes virů a nákaza jím je nenápadná. „U jinak zdravých lidí je infekce považována za bezpříznakovou, může ovšem způsobit vážné komplikace u pacientů s narušenou imunitou. Nákaza v těhotenství může negativně ovlivnit vývoj plodu včetně poškození nervové soustavy,“ uvedla PřF UK v tiskové zprávě. Chronická infekce však může mít škodlivý vliv na kognitivní funkce včetně inteligence. Tuto spojitost objevili vědci při výzkumu jiné nemoci.

„Primárně, už skoro 30 let, studujeme vliv toxoplazmózy na mentální výkon. Chtěli jsme se podívat, jestli to, co jsme objevili u toxoplazmózy, se objevuje i u nějakého viru,“ řekl Flegr, který vede laboratoř evoluční biologie. Vědci nepředpokládali, že spojení mezi cytomegalovirem a inteligencí najdou. Toxoplazmóza podle jejich dřívějších výzkumů také snižuje inteligenci, u cytomegaloviru to ale vědce překvapilo. „U toxoplazmózy se předpokládá, že je to manipulace. Potřebuje se dostat z mezihostitele do konečného hostitele – potřebuje, aby mezihostitele sežrala kočkovitá šelma,“ uvedl Flegr. Cytomegalovirus nic takového nepotřebuje.

Do konce života se nakazí téměř každý, říká vědec

Ze zhruba tří stovek testovaných lidí se nákaza potvrdila u 52 procent. Vědci k tomu využili výsledky krevních testů a jejich přepočet, kterým vyloučili takzvaně falešně negativní případy. To jsou ty, kdy od nákazy uplyne dlouhá doba a množství protilátek v krvi klesne natolik, že se nedají zjistit přímo. „U starších lidí se počet nakažených blíží 80 procentům, ale může být ještě vyšší. Domnívám se, že do konce života se nakazí téměř každý,“ řekl vědec.

Virus se snadno přenáší. „Hlavní trik, který se naučil, je, že nakaženým moc neškodí, takže ho dál šíří a lékaři proti němu nebojují. Postupně se promoří celá populace,“ vysvětlil Flegr. Zabírají proti němu některá antivirotika, kvůli vedlejším účinkům může ale léčba přinést více komplikací než život s nenápadným virem v těle. Léčba má význam spíše u lidí s chronickými onemocněními či oslabenou imunitou, jimž by virus mohl výrazně škodit.

Vědci se nyní chtějí povídat ještě na další viry a jejich možný vliv na inteligenci. Tím dalším bude EBV virus způsobující mononukleózu. Lidé, kteří chtějí k výzkumům Flegrova týmu přispět, se mohou přihlásit na stránkách pokusnikralici.cz. Najdou zde dotazníky a testy, které lze vyplnit on-line.