Soukromé pátrání po migrantech, kteří vyplouvají na člunech z Libye do Evropy, pokračuje. Byť v omezenější míře. Záchranná loď Aquarius opět operuje nedaleko libyjských břehů. Toto plavidlo se letos začátkem června dostalo do čela zpráv médií poté, co postupně Itálie a Malta odmítly přijmout 629 migrantů na jeho palubě. Po týdnu mezinárodní přetahované se jich ujalo Španělsko a loď mohla zakotvit ve Valencii.   

Tento týden ve středu vyplul Aquarius ve východním Středomoří opět na takzvanou záchrannou misi. Čas, který do té doby loď strávila ve francouzském přístavu Marseille, využila posádka k přizpůsobení se radikálně změněným a nejistým podmínkám v oblasti svého nasazení. Jde hlavně o technická a strategická opatření, vysvětlují zástupci organizace SOS Mediteranné a Lékaři bez hranic, které jsou za nasazení plavidla zodpovědné.

Na palubě Aquaria jsou větší zásoby jídla a vody než při dřívějších misích. Je totiž zřejmé, že dopravit migranty, kteří budou vyloveni z moře, do nějakého přístavu v Evropě, může trvat výrazně déle než kdysi. Posádka má také k dispozici nový rychlý člun a na palubě je chladicí kontejner na mrtvoly. Aquarius je jedním z posledních privátních humanitárních plavidel, jež ve Středomoří operují, sdělily zmíněné organizace. Další je třeba loď Open Arms, která už v půli tohoto týdne nabrala na svou palubu 87 migrantů, údajně hlavně ze Súdánu.

Čtyřem lodím privátních spasitelů, kteří jsou v poslední době často obviňováni ze spolupráce s pašeráky lidí, které kotví v italských a maltských přístavech, brání tamní úřady ve vyplutí. V maltské La Vallettě stojí před soudem Claus-Peter Reisch, německý kapitán lodi Lifeline. Příští stání je 23. srpna, rozsudek by měl padnout v září. V případě odsouzení hrozí sedmapadesátiletému Němci pokuta až 11.600 eur nebo vězení do jednoho roku. 

Jak bude reagovat Aquarius ve chvíli, kdy migranty, které případně naloží na svou palubu, nebude chtít přijmout žádná evropská země, ani Španělsko, na to se nedá předem paušálně odpovědět, říká pro rozhlasovou stanici Deutschlandfunk Phillip Frisch, šéf Zájmového zastoupení Lékařů bez hranic v Berlíně (Ärzte ohne Grenzen). Bude podle něj velmi záležet na konkrétní situaci. Ale jsme připraveni a vybaveni, dodává. Připouští, že situace pro záchranáře se hodně změnila. A to i pokud jde o politické a společenské klima. Frisch ostře odsuzuje spolupráci Evropy s libyjskou pobřežní stráží, která migranty zachráněné na moři vrací zpět do Libye. To je v jeho očích ukázkový bankrot morálky a politiky, který lze jen těžko snést.

Nejpreferovanější zemí migrantů z Afriky se letos po Itálii stalo Španělsko. Podle čísel Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) dorazilo jen v prvních sedmi měsících letošního roku z Afriky do Španělska přes Středozemní moře přes 23 tisíc lidí. To je zhruba třikrát více než ve stejném období loni.