Založit vyšetřovací komisi, která by měla zhodnotit vliv autoritářských režimů na dění v Česku, chce skupina poslanců v čele s Helenou Langšádlovou (TOP 09). O návrhu bude jednat ve čtvrtek sněmovna. Poslanci o něm mluvili už v prosinci, ale na hlasování nedošlo. Se vznikem komise souhlasí ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD), naopak ministerstvo obrany to nepovažuje za nutné.

Členové komise, kam by podle Langšádlové měli patřit zástupci všech poslaneckých klubů, by měli podle návrhu vyhodnotit stav nepřátelských aktivit cizích mocí. Měli by hledat oblasti, v nichž se stát nedokáže s těmito riziky vypořádat, a doporučit opatření včetně případných změn legislativy.

Návrh reaguje na informace, které pouští zpravodajské služby. O aktivitách ruských, čínských a íránských špionů, kyberútocích na ministerstvo zahraničí a armádní e-maily nebo o šíření dezinformací proruskými aktivisty hovoří ve výroční zprávě za rok 2018 například Bezpečnostní informační služba (BIS).

„Chybí zákon o přímých zahraničních investicích“

Podle Heleny Langšádlové by komise měla tlačit na zavedení některých opatření. „Uplynulý rok potvrdil, že hybridní hrozby jsou realitou, která nás ohrožuje. Já mám důvěru ve zpravodajské služby, ale jako politici musíme mít jistotu, že děláme vše proto, abychom byli odolnější vůči hrozbám a že na informace zpravodajských služeb reagujeme,“ řekla deníku Echo24 Helena Langšádlová. „Dnes neděláme vše, co můžeme. Doposud nebyl přijat zákon o přímých zahraničních investicích. Nikdo tu nenese odpovědnost za implementaci návrhů proti šíření dezinformací. Neděláme všechno proto, aby naše volby nebyly ovlivňovány vnějšími faktory,“ dodala poslankyně.

Podobně hovoří i místopředseda obranného výboru za Piráty Jan Lipavský. „Komise je potřeba kvůli sílícím vlivovým operacím v Česku, před kterými varují tajné služby i odborná veřejnost,“ uvedl pro Echo24. „Nechceme si hrát na špiony ani detektivy. Vyšetřovací komise je politickým orgánem, který má za úkol vyhodnotit systémová rizika. Najít opakující se vzorce. Identifikovat slabá místa ve státní správě. A cílem je rychle vypracovat závěrečnou zprávu s veřejnými doporučeními, jak zvýšit bezpečnost a obranyschopnost Česka,“ dodal.

Návrh má podporu například opozičních ODS, Pirátů, lidovců či TOP 09, naopak SPD či KSČM jsou podle dřívějších vyjádření jejich zástupců ve sněmovně proti.

Petříček pro, Metnar proti

Se zřízením komise souhlasí i sociálnědemokratický šéf diplomacie Petříček. „V principu mi to přijde jako dobrý nápad, je pravda, že se v tomto směru mnohé změnilo. Poslanci by ale měli dopředu jasně avizovat, co bude výsledkem takové komise, to mi zatím trochu chybí. Já zahraniční výbor sněmovny pravidelně informuji, pokud je tato témata zajímají. Ale rád budu debatovat i v navrhované komisi, pokud o to bude zájem,“ uvedl pro Echo24 Tomáš Petříček s tím, že on ale poslancem není, a o vzniku komise tak hlasovat nebude.

Nesouhlasí naopak ministerstvo obrany, které vede Lubomír Metnar (za ANO). „Z našeho pohledu to v tomto případě není nutné. Vlivům třetích zemí se v rámci svých úkolů věnují příslušné státní orgány, které své informace postupují již existujícím sněmovním komisím, případně výborům,“ uvedl na dotaz deníku Echo24 za resort obrany Jan Pejšek. „Zda podobná komise vznikne, to si musí rozhodnout sama Poslanecká sněmovna. Je legitimním právem poslanců zřídit jakoukoliv komisi, pokud se na ní většinově shodnou,“ dodal.

Čtyři desítky poslanců z TOP 09, pirátské strany, KDU-ČSL a STAN a také jednotlivci z ODS, ANO a ČSSD navrhly vznik komise už předloni v listopadu.