Ačkoliv sněmovní volby jsou až za více než rok, vládní strany se už nyní předhánějí ve slibování více peněz do peněženek voličů. ČSSD se tak snaží přebít návrh Andreje Babiše na rušení superhrubé mzdy a nižší zdanění dalším zvyšováním důchodů. Vicepremiér a šéf ČSSD Jan Hamáček by navíc seniorům nad rámec zákonné valorizace, která dosáhne průměrně 840 korun měsíčně, vyplatil navíc jednorázový přídavek 5000 korun.

„Umím si představit jednorázovou výplatu 5000 korun, to přibližně odpovídá 400 korunám měsíčně. Rozpočet by to stálo asi 14,5 miliardy. Musíme to projednat s koaličním partnerem, diskuse je možná i o vyšší částce, inflace na seniory dopadá víc než na jiné skupiny, nesmíme dopustit, aby se jejich životní úroveň zhoršovala,“ uvedl Hamáček v Právu.

Babiš však také hovořil o dalším navyšováním penzí. Už minulý týden uvedl, že by chtěl průměrné přidání zaokrouhlit na 900 korun. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) ale reagovala, že by to znamenalo 60 korun nad zákonné navýšení a že je to málo. „Ve světle koronaviru a stoupajících cen se ukazuje, že to nestačí,“ uvedla. Diskutovat se podle ní a Hamáčka může o tom, zda to bude 300 či 400 korun nad valorizaci měsíčně, nebo jednorázový příplatek „v řádu tisíců korun“.

Další navyšování důchodů je přitom v rozporu s Hamáčkovým odmítáním Babišova návrhu na snížení daně z příjmu a rušení superhrubé mzdy. Podle šéfa ČSSD by totiž premiérův návrh na zavedení 15 procentní daně příliš zatížil rozpočet.

V roce 2018 byl odhadovaný výpadek 75 miliard korun. Letos by zrušení superhrubé mzdy vedlo k výpadku až 90 miliard korun. Podle Hamáčka musí tedy být daň více než 15 procent. „Patnáct procent je podle mě nerealistických z důvodu obrovského výpadku příjmu státního rozpočtu,“ uvedl Hamáček.

Kalousek: Pouhé uplácení voličů

Podle šéfa poslanců TOP 09 Miroslava Kalouska se vládní strany předhání před volbami, kdo více uplatí voliče. „Pro populisty padly všechny zábrany. Stamiliardové deficity nebudou využity k restartu a modernizaci ekonomiky, ale ke konzervaci starého modelu a především k uplácení voličů z půjčených peněz. Paradoxem je, že nejvíc na to doplatí ti sociálně nejslabší,“ uvedl Kalousek na Twitteru.

Pro populisty padly všechny zábrany. Stamiliardové deficity nebudou využity k restartu a modernizaci ekonomiky, ale ke konzervaci starého modelu a především k uplácení voličů z půjčených peněz. Paradoxem je, že nejvíc na to doplatí ti sociálně nejslabší. https://t.co/bcB3U9ZoAC

— Miroslav Kalousek (@kalousekm) August 5, 2020

Starobní penzi pobíralo na konci března podle údajů sociální správy asi 2,41 milionu lidí. Při přidání 300 či 400 korun měsíčně všem stejně by každý senior a seniorka dostali 3600 či 4800 korun za rok k zákonnému přidání navíc. Kdyby peníze získali v jednorázovém příspěvku, výdaje by příští rok činily zhruba 8,7 či 11,6 miliardy korun. Pokud by se 300 či 400 korun přidalo přímo do penze, znamenalo by to každoroční růst výdajů i do budoucna. Důchodový systém skončil letos v prvním pololetí v propadu 13,85 miliardy. Experti upozorňují na to, že beze změn a zajištění příjmů není soustava penzí udržitelná.