Sněmovní rozpočtový výbor ve čtvrtek doporučil Sněmovně schválit v prvním čtení základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Rozpočet počítá se schodkem 50 miliard korun, letošní schválený schodek je o deset miliard vyšší. Rozpočet připravila bývalá vládní koalice, schvalovat ho ale bude Sněmovna v novém složení. První čtení na plénu by mělo přijít na řadu v úterý 5. prosince.

Pokud poslanci v prvním čtení schválí příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání, nebudou už tyto parametry moci měnit. Budou moci navrhovat pouze přesuny uvnitř rozpočtu.

Ministr financí Ivan Pilný (ANO) ve čtvrtek poslancům řekl, že zásadní změny rozpočtu už nejsou možné, protože by jim musely předcházet změny zákonů. Zpravodajka k rozpočtu Miloslava Vostrá (KSČM) uvedla, že poslanci nemají prostor na žádné zásadní změny, protože nejsou schopni změnit základní parametry tak rychle, aby se vyhnuli rozpočtovému provizoriu. „Rozpočtové provizorium je to poslední, co by si politické strany přály,“ řekla.

Poslanec ODS Jan Skopeček řekl, že po letech hospodářského růstu nemá padesátimiliardový rozpočet opodstatnění. Dodal, že ministr financí má svázané ruce, protože výdajová stránka rozpočtu je výrazně ovlivněna povinnými výdaji a vláda předcházející čtyři roky nevyužila k tomu, aby s nimi něco udělala.

Pilný hájil rozpočet například tím, že Parlament mimo jiné schválil navýšení podílu obcí na vybrané dani z přidané hodnoty o 8,5 miliardy korun, které se tak přesunou ze státního rozpočtu do veřejných rozpočtů. Nárůst mandatorních výdajů je podle něj dán i stárnutím populace a z něj vyplývajícím tlakem na růst penzí i peněz do zdravotnictví.

Návrh rozpočtu ve výboru podpořili poslanci ANO a ČSSD. Proti doporučujícímu stanovisku hlasovali, Věra Kovářová (STAN) a Jan Skopeček (ODS), zdrželi se dva poslanci Pirátů, dva poslanci KSČM i dva poslanci SPD.

Poslanci mají na projednání rozpočtu letos méně času než jindy. V ostatních letech na něj mají zhruba dva měsíce, letos jim na to musí stačit několik týdnů.

Příjmy rozpočtu jsou navrženy na 1314,5 miliardy korun, výdaje by měly činit 1364,5 miliardy korun. Schodek má pokrýt především vydání státních dluhopisů. Nejvíc peněz připadne tradičně ministerstvu práce, a to přes 588 miliard korun.

Vláda v návrhu počítá s růstem ekonomiky o 3,1 procenta a průměrným růstem spotřebitelských cen o 2,3 procenta. Výdaje na platy státních zaměstnanců mají vzrůst proti letošku o 24,4 miliardy korun na 186,4 miliardy. Na daních chce stát vybrat přes 772 miliard korun.

Sněmovna potvrdila předsedy výborů, debatu opět vzbudil Koten

Sněmovní výbory kromě zahraničního už budou řídit noví předsedové, Sněmovna je ve čtvrtek ve funkcích potvrdila. Na plénu se opět vedla debata o poslanci SPD Radku Kotenovi, který bude stát v čele bezpečnostního výboru. Zatímco předsedy ostatních výborů Sněmovna potvrdila velkou většinou hlasů, pro Kotena zvedli ruku zejména poslanci ANO, SPD a KSČM. Podpořil ho i Václav Klaus mladší z ODS.

Sněmovna potvrdila předsedy celkem 15 výborů, které jejich členové zvolili v úterý a ve středu. Předsednické místo zůstává zatím volné v zahraničním výboru. Výbor by měl vést po skončení vládního angažmá nynější ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Kotena v čele bezpečnostního výboru zpochybňoval předseda poslanců Jan Bartošek (KDU-ČSL), jenž neuspěl jako jeho protikandidát ve středeční volbě. Koten ve výboru podle Bartoška nezodpověděl některé dotazy, například, zda by chtěl, aby Česko vystoupilo z NATO a z EU, a zda je Rusko opravdový přítel České republiky. Narážel tím na údajné Kotenovy aktivity na jeho facebookovém profilu.

Bartošek na jejich základě také soudí, že výbor pod Kotenovým vedením by se v budoucnu mohl zabývat třeba dopadem mikrovlnek na zdraví lidí nebo ochranou obyvatel proti chemtrails. „Případně další riziko bude to, že Bezpečnostní informační služba se patrně bude místo vlivu Ruska a Číny mnohem víc zabývat otázkami škodlivosti iluminátů a židozednářů,“ prohlásil Bartošek.

Koten nemohl reagovat, směli vystupovat jen řečníci s přednostním právem. Zastal se ho proto předseda poslanců SPD Radim Fiala. „Tyto argumenty, které tady teď padly, jsou naprosto směšné. Nejsou vůbec hodné toho, aby se o nich ve Sněmovně hovořilo,“ řekl.

Místopředseda klubu TOP 09 František Vácha zopakoval stranické stanovisko, že Koten by měl požádat o bezpečnostní prověrku. Fiala podotkl, že SPD bude Kotenovi doporučovat, aby o prověrku požádal, ač ji dosud podle něho neměl žádný předseda bezpečnostního výboru. „Neměl ji proto, protože ji prostě nepotřeboval,“ zdůraznil. Šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura ale namítl, že bývalý předseda výboru prověrku měl, čímž měl zřejmě na mysli Romana Váňu (ČSSD), a má ji i nynější předsedkyně branného výboru Jana Černochová (ODS). Koten ve středu serveru Aktuálně.cz řekl, že o prověrku požádá.

Sněmovna založila pro nynější volební období 18 výborů stejně jako ve volebním období minulém. Předsedu mandátového a imunitního výboru Stanislava Grospiče (KSČM) potvrdila ve funkci už minulý týden. Organizační výbor vede Radek Vondráček (ANO) z titulu předsedy dolní komory.