Kolem některých atributů potřebných pro prezidentskou kandidaturu panují nejasnosti. Jde například o to, zda kandidátní listina může obsahovat i podpisy poslanců a senátorů, kterým už skončil mandát, a zda se mohou jejich podpisy zdvojovat. To se týká například šéfky České asociace povinných Denisy Rohanové nebo bývalého rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy.

Kandidáti na prezidenta republiky mohou odevzdat své přihlášky na ministerstvu vnitra do 8. listopadu, přesněji do úterní 16. hodiny. Kromě podpisových archů s nejméně 50 tisíci občanskými podpisy mohou splněné podmínky pro kandidaturu podložit i podpisy alespoň 10 senátorů nebo 20 poslanců. Přihlášku zatím podalo 12 uchazečů.

Mezi těmi, které vnitro potvrdilo, je i bývalý rektor UK Tomáš Zima a veřejnosti méně známá Denisa Rohanová, šéfka České asociace povinných, což je sdružení zabývající se problematikou exekucí. Krátce před koncem lhůty pro podávání přihlášek, ale vyšlo najevo, že se oba nechali podpořit i dnes už bývalými poslanci a senátory. Názory na zákonnost takového postupu se přitom různí.

Martin Legnavský, šéf volebního štábu Denisy Rohanové, pro Echo24 potvrdil, že Rohanová podala přihlášku do boje o Hrad s přiloženými podpisy 20 poslanců ANO, SPD, KSČM a ČSSD už 1. dubna 2021. Minimálně u zástupců posledních dvou stran je ale jasné, že od podzimu 2021 už v řadách poslanců nesedí. Podle Legnavského to nicméně není v rozporu s volebním zákonem, pokud navíc byla přihláška podána v době jejich aktivního mandátu. „Vnitro nám řeklo, že je to správně. Máme na to právní rozbor,“ řekl.

Podobně je na tom i Tomáš Zima, který ovšem podal přihlášku, v níž se opírá o podporu senátorů, až v polovině letošního října. „Předložil jsem arch se třinácti podpisy končících, pokračujících i nově zvolených senátorů,“ řekl Deníku bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Podle vyjádření ministerstva vnitra nepředstavuje kombinace podpisů bývalých a nových či bývalých poslanců a senátorů na rozdíl od některých právníků žádný problém. A proto obě přihlášky akceptovalo.

„Zákon stanoví pouze mezní lhůtu pro podání kandidátní listiny. Podat ji však lze kdykoliv před tím, podmínkou není ani oficiální vyhlášení voleb, neboť minimálně rok konání voleb je dán Ústavou a je tedy známý. Z logiky věci je tedy přípustné podat kandidátní listinu pro příští volby kdykoliv během funkčního období stávající hlavy státu. Rozhodnuto o ní však nemůže být dříve, než jak stanoví volební zákon. Ministerstvo vnitra tedy zkoumá, v případě, že je kandidátní listina podána s podporou skupiny poslanců nebo skupiny senátorů, zda v době podání kandidátní listiny obsahuje podporu osob, které v době podání kandidátní listiny disponují mandátem poslance nebo senátora,“ uvedl k situaci za vnitro Adam Rözler. Ministerstvo zároveň zastává názor, že poslanec nebo senátor může svým podpisem podpořit více kandidátů. Ústava to výslovně nezakazuje.

Není však jasné, jak si ministerstvo vnitra ověří, že senátoři opravdu připojili svůj podpis ještě v době svého šestiletého mandátu, nebo až po jeho skončení spolu s novými senátory.

Například ústavní právník Jan Kysela je přesvědčen, že kandidaturu by nemělo být možné podávat ještě před vyhlášením voleb. Výklad zákona podle ministerstva vnitra je podle něj problematický. „To byste si mohl takto opatřit podpisy poslanců z doby před pěti, šesti, sedmi lety, podpisy senátorů, kteří už dávno nejsou senátory,“ řekl Kysela pro Českou televizi letos v únoru, kdy předpovídal, že ministerstvo kandidaturu Rohanové nepřijme.