Při sledování vládní tiskové konference mohl člověk jen těžko věřit svým očím a uším. Vicepremiér Karel Havlíček (ANO) v pondělí oznámil, že omezí byrokracii při veřejných zakázkách. Napříště bude možné objednat nějaké zboží nebo službu bez soutěže od předem vybrané firmy, zaplatit libovolně vysokou cenu a nezdržovat se zjišťováním, komu firma patří a jestli náhodou nebyl trestán. Pokud tedy některý ministr nebo hejtman nakoupí za státní miliony od své vlastní firmy nebo od firmy svého známého, pak udělá přesně to, k čemu ho vyzývá zákon.

Prosadit příslušnou novelu zákona o veřejných zakázkách je z pohledu premiéra Andreje Babiše (ANO) nutné, proto ji nechal projednat v režimu legislativní nouze. To znamená, že její autorka, ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO), umístila normu do vládního informačního systému v pondělí ve 13 hodin, okamžitě byla zařazena na program jednání vlády a o hodinu později už byla schválena. Zamířila do sněmovny, kde předseda Radek Vondráček (ANO) rozhodl, že se o ní bude hlasovat ve zrychleném řízení už ve středu.

Opět je možné všechno

Měnit zákon o veřejných zakázkách se stalo v časech po roce 2010 důležitou disciplínou protikorupčních bojovníků. V té době se ukázalo, že se miliony a miliardy veřejných peněz rozdělují pochybným způsobem, přitom hlavními podezřelými se stali v tomto směru občanští demokraté, i když zdaleka nešlo pouze o ODS. Snaha rozdělit veřejné peníze známým si vždy dokázala najít cestu. Před deseti lety bylo nejoblíbenějším postupem zadání zakázky spřátelené firmě bez soutěže, případně po zfixlované soutěži například pomocí losovačky. K věci patřilo, že majitel firmy skryl svou identitu v propletenci nepřehledných firemních struktur, přitom se s úspěchem uplatňovaly anonymní akcie na doručitele, které využil sám Babiš, když jeho firma žádala o dotace na Čapí hnízdo.

ODS nesla za takové nešvary odpovědnost, ovšem právě za jejího premiéra Petra Nečase a za ministra pro místní rozvoj Kamila Jankovského (Věci veřejné) se podniklo několik zásadních kroků, které měly korupční cestu zkomplikovat. Napříště měla proběhnout na všechny jen trochu nákladné zakázky veřejná soutěž, kam se mohl přihlásit v zásadě každý. Pokud se v soutěži neutkaly aspoň dvě firmy, pak byla prostě zrušena. Akcie na doručitele se už nesměly vůbec používat, a o zakázky se tedy směly hlásit jen ty obchodní společnosti, které měly akcie či majetkové podíly na jméno. Později se pravidlo ještě zpřísnilo, že vlastnictví akcií mělo být „zaknihováno“ ve veřejných registrech země původu dotyčné firmy.

Stát mohl díky Nečasovu a Jankovského zákonu efektivně kontrolovat, komu dává peníze, trend se však změnil poté, co post na ministerstvu místního rozvoje převzali lidé z ANO. Nejdříve se opět povolily soutěže, do kterých se přihlásil jediný zájemce, případně ze kterých byli všichni zájemci kromě jednoho vyloučeni. Opět se užívala tzv. jednací řízení bez uveřejnění, kterých se smělo účastnit jen pár vybraných firem. Zatím vrcholným stupněm na této cestě je současný plán ministryně Dostálové rozdělovat veřejné finance těm, kdo nemají zaknihované akcie a mohou se skrývat v libovolných daňových rájích, odkud se o vlastnících akcií nic nedozví ani ten nejlepší policista. Nikdo napříště nebude ani zkoumat, jestli jejich majitelé nejsou kriminálníci, případně jestli nejsou v podezření, že spolupracují s organizovaným zločinem. „Protikorupční“ hnutí ANO vrátilo Českou republiku zpátky do stejně korupčního prostředí, jak jsme ho znali před rokem 2010.

Princip ochranných pomůcek

Vicepremiér Havlíček na tiskové konferenci vysvětlil, že si nový zákon vyžádala drsná realita boje s koronavirem. Během epidemie nebylo možné hledět, od koho a za kolik se kupují respirátory, protože zdravotníci je potřebovali opravdu za každou cenu. Také tentokrát se podle Havlíčka „principiálně jedná o to, že s ohledem na skončení nouzového stavu vyvstává potřeba, aby se celá řada zejména ochranných pomůcek, prostředků zdravotních a tak dále, stále byla schopna kupovat ve zrychleném režimu“, jak uvedl na tiskové konferenci. Ovšem novela zákona se neomezuje na boj s koronavirem a na ochranné pomůcky. Bude možné nakupovat jakékoli zboží a služby, „pokud je to nezbytné v důsledku krajně naléhavé okolnosti“. Záleží už na příslušném úřadě, jaká okolnost je pro něho krajně naléhavá.

Sám vicepremiér na tiskové konferenci připustil, že se zákon nemění na omezenou dobu, kdy hrozí koronavirus. „V zásadě spíše odstraňujeme určitý typ byrokracie a je otázka, jestli to už třeba nemělo být uděláno v minulosti,“ uvedl. Jinými slovy, koronavirus nabídl příležitost, aby se ministrům uvolnily ruce bez zbytečných řečí ve sněmovně. „Novela otevírá dveře miliardovým škodám a ohrožuje bezpečnost České republiky,“ vyzvala poslance naopak k opatrnosti Transparency International.