Dlouhé období distanční výuky má neblahý vliv především na ty nejmladší děti, změn si u nich všímají školy i psychologové. Děti totiž během covidových lockdownů přišly o sociální vazby i kamarády. Na zvýšený počet psychických problémů u školních dětí upozorňují i pedadogicko-psychologické poradny. České uzavření škol patřilo během epidemie covidu-19 k nejdelším v Evropě.

Ze dvou let epidemie koronaviru žáci základních škol prožili nemalou část na online výuce. Nepotkávali se v kolektivech, část z nich kvůli restrikcím nenavštěvovala ani kroužky, přestala se věnovat sportu. Distanční výuka je upoutala doma. Podle četných vyjádření odborníků je však sociální kontakt, zejména pro rozvíjející se děti, nenahraditelný.

Změny v chování dětí zaznamenávají třídní učitelé i školní psychologové. „Učivo nějakým způsobem děti zvládají, i když i tam jsou znatelné propady, ale to se dá řešit formou doučování. Řekl bych ale, že mnohem větší propady jsou v té sociální a psychologické oblasti. Silně to narušilo sociální vazby, které se ve třídách dlouhodobě budovaly. A bohužel se to podepsalo i na psychickém zdraví dětí – až na takovou úroveň, že značnou část případů musí řešit odborníci,“ všímá si prezident Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc, který pracuje jako ředitel ZŠ ve středočeských Pečkách.

I dnes, když už se děti vrátily zpět do tříd, narušují podle Zajíce běžnou výuku neustálé karantény. V souvislosti s testováním ve školách, které má ovšem za dva týdny skončit, zažívají děti neustálý pocit nejistoty, kdy nevědí, jestli je pozitivní test nepošle znovu domů. „Třídy nejsou kompletní. Část třídy je v karanténě a část třídy je ve škole. Pak tam často probíhá hybridní výuka, kdy učitel nejdřív pracuje s dětmi ve škole a až potom se věnuje těm, kteří mají online výuku,“ vysvětluje. Naše školy podle něj nejsou vybaveny na to, aby ta výuka mohla probíhat paralelně.

Školy mají povinnost vyučovat hybridně (tedy zároveň prezenčně i distančně) v případě, že je v karanténě více než polovina třídy, pokud je jich méně, je taková výuka nepovinná. „Většina škol se ale snaží pracovat i s těmi žáky, kteří jsou doma,“ podotýká.

Školní psychologové jsou v důsledku covidové epidemie zahlceni. „Pokud škola má svého psychologa, tak v současné době mají práce, že neví kam dřív. Netýká se to bohužel ale jen škol, situaci řeší i kliničtí psychologové, psychiatři a podobně,“ říká Luboš Zajíc. „V prvním pololetí jsme mohli z Národního plánu obnovy financovat i socializační aktivity, což dnes už nelze – peníze mohou jít pouze na doučování,“ dodává.