Příběh nezdolné touhy

V románu Už zase skáču přes kaluže zachytil Alan Marshall své dětství. V šesti letech onemocněl obrnou a v knize popisuje prožitky spojené s ochrnutím pohledem dítěte, které není ovlivněno předsudky a strachem dospělých. Alan svůj úděl přijímá, jak je, a nepochybuje, že bude znovu dělat všechno jako ostatní kluci.

Alan Marshall: Už zase skáču přes kaluže, Radioservis, 53 min. 54 s.

Dear Professor Masaryk

Šestnáctý svazek edice Korespondence TGM přináší dosud nepublikovaný soubor dopisů, které psal Masaryk do Velké Británie buď Britům, nebo i lidem, kteří na ostrovech žili, ve větší míře pak listy, které v daném období z Velké Británie obdržel, celkem 190 korespondenčních jednotek.

Korespondence T. G. Masaryk – Velká Británie. Svazek I (1881–1915). Masarykův ústav a Archiv AV ČR, 245 str.

Ze tmy ke dnu

V době prvních mrazů na konci listopadu je v močálech na kraji města nalezeno mrtvé tělo manželky lékaře Marka Diviše. Mezi obyvateli se začíná roztáčet kolotoč úvah, spekulací a pomluv. Osudy postav se kříží a praskají jako dráty elektrického vedení stožárů v polích za městem. Audioknihu namluvili Miroslav Táborský a Simona Postlerová.

Anna Bolavá: Ke dnu, Témbr, 10 hod. 13 min.

Povídky výtvarníka Patřičného

Martin Patřičný je výtvarník, který má rád dřevo. Kromě toho je to ale také autor fejetonů a povídek. Do své nové knihy zařadil povídky nové i starší, jež zredigoval a přepracoval. Odrážejí autorovy zkušenosti a představy, zpracovávají neobvyklé příběhy. Všechny příběhy spojuje autorův originální pohled na život, okouzlení láskou a ženami.

Martin Patřičný: Akord a jiskry, Brána, 200 str.

Dospívající v krizi

Sára a Matyáš, dva z hlavních hrdinů, jejichž příběhy naleznete v této knize, se stávají statečnými bojovníky, kteří se, okolnostem navzdory, staví k životu čelem. Snaží se, byť často s vypětím všech sil a bez ohledu na rány osudu, znovu vstát a jít vstříc dalšímu dni. Skutečné příběhy hlavních hrdinů se různým způsobem dotknou každého z nás.

Jana Růžičková: Dívka pod hladinou, Portál, 184 str.

Ženy ostrova Vardø

Ostrov Vardø v nejzazším severovýchodním výběžku Norska postihla v roce 1617 katastrofální bouře, která zahubila většinu mužských obyvatel. V důsledku králova zájmu na posílení mocenského postavení církve se ostrov následně stal dějištěm odstrašujících krvežíznivých čarodějnických procesů.

Kiran Millwood Hargrave: Napospas, přeložila Gisela Kubrichtová, LEDA, 400 str.

Příběh nezdolné touhy

V románu Už zase skáču přes kaluže zachytil Alan Marshall své dětství. V šesti letech onemocněl obrnou a v knize popisuje prožitky spojené s ochrnutím pohledem dítěte, které není ovlivněno předsudky a strachem dospělých. Alan svůj úděl přijímá, jak je, a nepochybuje, že bude znovu dělat všechno jako ostatní kluci.

Alan Marshall: Už zase skáču přes kaluže, Radioservis, 53 min. 54 s.

Reportérem mezi dvěma zeměmi

V knize Z Izrastiny s láskou se autor vyznává z náklonnosti k Izraeli, Palestině a jejich obyvatelům. Skrze výrazné životní příběhy a vlastní orientální zkušenost usiluje o nabourání schematického vnímání neklidného regionu. Audiokniha v podání Vasila Fridricha odhaluje autorovo hluboké pouto k Blízkému východu.

Jakub Szántó: Z Izrastiny s láskou, Tympanum, 11 hod. 50 min.

Z dalekého Japonska

V životě Rose chyběl otec tak dlouho, že ho ze svého srdce vytěsnila. Když ale obdrží zprávu, že tento japonský obchodník s uměním zemřel a ona se má dostavit do Kjóta, aby si vyslechla jeho poslední vůli, neváhá. Setkání se členy otcovy domácnosti a seznámení s někdejším hlavním městem Japonska převrátí Rose život naruby.

Muriel Barberyová: Růže sama, OneHotBook, 4 hod. 46 min.

Humorný irský thriller

Paul Mulchrone je průměrný mladý muž z irského Dublinu, jenž se prokousává životem doslova ze dne na den. Nemá pořádnou práci, partnerku ani světlou budoucnost. Jen tuctovou tvář, díky níž si vydělává na nuzné živobytí. Když se ho kdosi pokusí zabít poprvé, jde víceméně o náhodu. Podruhé to však už je záměr…

Caimh McDonnell: Muž bez tváře, JOTA, 11 hod. 17 min.

Rozhodl se neutíkat

Sámího dětství by bylo jako každé jiné, kdyby nevyrůstal v největším syrském městě uprostřed válečné vřavy. Něžný, divoký, ale i drsný příběh sleduje na základě skutečných událostí dospívání muže, který udělá cokoli, aby si uchoval svůj sen o domově a mohl milovat svou osudovou ženu Sarah.

Eva Nourová: Toulavé kočky z Homsu, přeložila Helena Matocha, Kniha Zlín, 256 str.

Vzpomínky Lydie Tischlerové

Příběh jedné z posledních žijících pamětnic Osvětimi, která po válce odešla do Velké Británie, kde se celý život věnovala dětské psychoterapii. Kniha postupuje od Lydiina dětství v předválečné Ostravě přes pokus o útěk do Polska, pobyt v Terezíně a Osvětimi po osvobození a odchod do Británie.

Petr Vizina, Lydie Tischlerová: Se žlutou hvězdou v prázdném kupé, Vyšehrad, 120 str.

Prameny inspirace J. R. R. Tolkiena

Kniha znalce Tolkienova díla Johna Gartha zkoumá místa, která inspirovala autora Pána prstenů k vytvoření smyšlených končin a dalších motivů Středozemě. Garthův výklad doprovází víc než sto ilustrací, mezi nimiž nechybějí Tolkienovy kresby a malby, příspěvky dalších umělců, archivní snímky, mapy a fotografie.

John Garth: Světy J. R. R. Tolkiena, přeložil Vít Penkala, Argo, 208 str.

Sýkorky ve světě lidí

Úspěšná houslistka Len Howardová se rozhodla opustit kariéru a přestěhovala se na venkov. Nakonec tam strávila zbytek života a své dny zasvětila zkoumání ptáků. Ačkoli nebyla vystudovaná bioložka, v padesátých letech minulého století se stala ornitologickou průkopnicí, vydala dvě knihy a mnoho článků.

Eva Meijerová: Ptačí domek, přeložila Veronika ter Harmsel Havlíková, Host, 232 str.

Olympijské hry v příbězích

Letní olympijské hry jsou sportovním vrcholem, kterého se účastní sportovci z celé planety. Ať už se v letošním roce LOH v Tokiu uskuteční podle plánu, anebo se situace ještě na poslední chvíli změní, můžete si atmosféru tohoto výjimečného sportovního svátku připomenout v této knize.

Luciano Wernicke: Nejúžasnější příběhy z olympijských her, přeložil Jiří Pešek, Universum, 328 str.

Děti z indického pekla

Novinářka a spisovatelka Deepa Anappara dělala rozhovory s dětmi, které se živily přehrabováním odpadků nebo žebraly na křižovatkách, s dětmi, které se doma mohly jen s obtížemi učit, a s dětmi, které musely ze školy odejít kvůli nábožensky motivovanému násilí. Na základě jejích zkušeností vznikl román.

Deepa Anappara: Dokud vás nenajdeme, přeložila Petra Diestlerová, Prostor, 376 str.

Co vypráví sedmikráska

Všude probíhají tisíce malých i velkých dějů. V dobách minulých bylo životně důležité je rozpoznat, dnes se spoléháme na odborníky. Peter Wohlleben nás ve své knize zve, abychom se důkladně rozhlíželi kolem sebe a dokázali rozluštit znamení, která nám poskytují vítr, mraky, rostliny a živočichové.

Peter Wohlleben: Přírodě na stopě, přeložila Dagmar Heeg, Kazda, 160 str.

Jaromír Štětina o válkách

„Prošel jsem, pozoroval a zkoumal asi dvacet válek. Sedm válek jsem vybral a napsal sedm povídek, které se v nich odehrávají. Kniha Sedmero královen je tedy povídková kniha. V každé ze sedmi povídek se objevuje přelud královny v šarlatových šatech. Ruce má rozpažené, jako mívají ti, kteří jsou připraveni někoho obejmout,“ říká ke své knize Jaromír Štětina.

Jaromír Štětina: Sedmero královen, Zeď, 224 str.

Jak se vyvíjelo dějepisectví

Kniha se zabývá proměnou vnímání historického času a zobrazování minulosti na přelomu 18. a 19. století. Ptá se, k čemu je nám dějepisectví a jak se proměnil způsob situování se naší společnosti v dějinách. Jak se tedy vyvíjel způsob zachycování minulosti?

Václav Smyčka: Objevení dějin. Dějepisectví, fikce a historický čas na přelomu 18. a 19. století, Academia, 556 str.

Sranda básně z dásně

Jaromír Plachý se premiérově představuje jako básník i ilustrátor zároveň. Jeho žertovně poetické kresby korespondují s hravými verši, které se přibližují dětskému zacházení s jazykem. Záměrně využívá jednoduchých rýmů, aby s dětmi sdílel radost ze zázraku, že některá slova se sobě zvukově podobají a společně vytvářejí nesourodé dvojice.

Jaromír Plachý: Básně z dásně, Meander, 60 str.

Inspekce po zvířecích stavbách

Prozkoumejte zvířecí stavby. Ptáci, hmyz, ryby, hlodavci, šelmy, ti všichni si budují obydlí. Včely jsou odbornice na geometrii, lemčíci recyklují odhozené plasty (výhradně modré!) a chrostíci by zase mohli vést kurzy kreativního designu. Od zvířecích stavitelů se zkrátka máme co učit.

Emilia Dziubaková: Stavitelé z říše zvířat, přeložila Barbora Kolouchová, Host, 64 str.