Pití je jednou z neřestí českého národa, což dokazují i nejrůznější statistiky ČSÚ či OECD, které Českou republiku řadí mezi špičku zemí nejvíce holdujících alkoholu. Za nelichotivá čísla však možná nemusí pouze Češi. Česká republika je totiž kvůli levnému alkoholu a kvalitnímu pivu také centrem alkoturismu. Jen do Prahy přijede ročně na 8 miliónů turistů a nemalé množství z nich do hlavního města cestuje právě za levným pitím. Analytici proto upozorňují, že turisté mohou statistiku ovlivnit.

„V posledních letech si můžeme všimnout, že se v naší zemi rozmáhá alkoholová turistika. Lidé ze zahraničí využívají nízkých cen alkoholu a jezdí se do České republiky opíjet. Ve statistikách je proto těžké odlišit, kolik alkoholu vypijí Češi a kolik turisté. Lze předpokládat, že Češi pravděpodobně budou menšími milovníky alkoholu, než uvádí většina statistik,“ uvedl hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček ve zprávě zaslané Echo24.

Český statistický úřad však oponuje tím, že také Češi nakupují alkohol a cigarety v zahraničí. „Spotřeba alkoholu a cigaret bilancuje se saldem zahraničního obchodu, tuzemskou výrobou a odhadu samozásobení (u alkoholu). Co se turismu týká, předpokládá se, že turisté v ČR nakupují alkohol a naopak Češi nakupují alkohol v zahraničí při svých cestách a pobytech. Jedná se tedy o veškerý alkohol a cigarety zakoupené na území ČR,“ řekl za ČSÚ Tomáš Chrámecký pro Echo24.

Z historických dat ČSÚ vyplývá, že Češi v současnosti pijí a kouří výrazně více než v minulosti. V roce 1948, odkdy se statistika měří, vypil průměrný Čech 84,4 litru alkoholických nápojů, což odpovídalo 2,4 litru čistého alkoholu. Hned po prvním roce komunistické vlády se spotřeba alkoholu prudce zvýšila. Konzumace lihovin vzrostla více než dvojnásobně a v přepočtu na čistý alkohol průměrný člověk vypil 4,2 litru.

Rekordní rok: 2005

V průběhu komunistické éry spotřeba alkoholu narůstala. Nejvíce alkoholických nápojů bylo vypito v roce 1983. Průměrný Čech tehdy vypil 6,3 litru čtyřicetiprocentních lihovin, 13,7 litru vína a 161,9 litru piva. V přepočtu na čistý alkohol však bylo dosaženo maxima o dva roky dříve, kdy bylo vypito více tvrdého alkoholu a vína. V roce 1981 průměrný konzument spotřeboval 9,4 litru čistého alkoholu, což se podařilo převýšit až po sametové revoluci.

Dosavadního rekordu v pití alkoholických nápojů bylo podle ČSÚ dosaženo v roce 2005, kdy průměrný obyvatel naší země vypil 188,1 litru. To zahrnovalo 7,8 litru čtyřicetiprocentních lihovin, 16,8 litru vína a 163,5 litru piva. Maxima čistého alkoholu jsme do sebe vstřebávali v letech 2007 až 2009, kdy průměrná spotřeba na osobu dosahovala výše 10,4 litru. V loňském roce bylo v průměru vypito 172,5 litru alkoholických nápojů, což představovalo meziroční nárůst o 1,1 procenta.

V Česku lihoviny od příštího roku zřejmě podraží v důsledku zvýšení spotřební daně. Vládní návrh minulý týden schválila Poslanecká sněmovna, je ale pravděpodobné, že ho ještě vrátí Senát. V případě půllitrové lahve 40procentního alkoholu vzroste spotřební daň z nynějších 57 korun na 64,50 Kč. Unie výrobců lihovin už dříve uvedla, že v takovém případě zdraží láhev o 9,10 Kč. Piva ani vína se zvýšení sazeb netýká.

„Ze statistických dat je zřejmé, že současná míra konzumace alkoholu a cigaret je na velmi vysoké úrovni. Po sametové revoluci se zvýšilo množství vypitého alkoholu i vykouřených cigaret. V současnosti lidé za rok vypijí zhruba čtyřikrát více čistého alkoholu než v roce 1948 a za den vykouří přibližně o dvě cigarety více než v roce 1955. Bude zajímavé sledovat, zda na tomto vývoji něco změní plánované navýšení daní u alkoholu a tabáku,“ vysvětluje Křeček.

Česká republika zaujala čtvrtou pokud jde o roční spotřebu alkoholu na obyvatele podle aktuálních údajů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Žebříčku vévodí Litva, kde člověk starší 15 let ročně v průměru vypije 12,3 litru stoprocentního lihu. Následuje Rakousko a Francie. Česko kleslo z druhé příčky v předchozí zprávě, nynější čtvrté místo znamená spotřebu 11,6 litru na osobu.