Poslanci Evropského parlamentu v týdnu rozhodli o tom, že Maďarsko již nelze kvůli údajnému trvalému porušování evropských hodnot ze strany vlády premiéra Viktora Orbána považovat za plnohodnotnou demokracii, stalo se prý "volební autokracií". Hlasovala proto i řada českých europoslanců. Zákonodárci kritizovali především bezzubost a neakceschopnost evropských orgánů ve vypořádávání se s Budapeští. Vyzvali také k tomu, aby Evropská komise odebrala Maďarsku část jemu určených peněz, což země označila za absurdní a urážlivé. Parlament to uvedl v tiskové zprávě. EK by o bezprecedentním návrhu odebrat finance Maďarsku mohla rozhodnout už v neděli.

Zpráva, která byla přijata ve čtvrtek a pro kterou hlasovalo 433 poslanců, 123 bylo proti a 28 se zdrželo hlasování, navazuje na zprávu, kterou europarlament v roce 2018 zahájil postup podle článku 7. Směřování Maďarska podle ní vzbuzuje obavy parlamentu ve 12 oblastech.

Europoslanci vyjádřili „hluboké politování nad tím, že nedostatek rozhodných opatření EU přispívá k rozpadu demokracie, právního státu a základních práv v Maďarsku, v důsledku čehož se tato země podle příslušných ukazatelů změnila na hybridní režim volební autokracie“.

Z českých zákonodárců zvedli ruce kupříkladu lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský, Piráti Marcel Kolaja, Markéta Gregorová nebo Mikuláš Peksa. Za TOP 09 či hnutí STAN pak Luděk Niedermayer se Stanislavem Polčákem. Připojili se i europoslanci ANO Dita Charanzová nebo Martin Hlaváček.

Naopak proti se postavili Alexandr Vondra a Jan Zahradil z ODS a Hynek Blaško (kandidoval za SPD). Zdrželi se Evžen Tošenovský a Veronika Vrecionová (oba ODS).

Maďarská vládnoucí strana Fidesz v reakci na usnesení parlamentu uvedla, že „je neskutečné, že se EP zabývá útoky na Maďarsko i během současné krize“. „Zatímco obyvatelé Evropy trpí kvůli energetické krizi způsobené nezdařilými sankcemi (proti Rusku), pro levicovou většinu v Evropském parlamentu je prioritou útočit na Maďarsko,“ cituje maďarská tisková agentura MTI z prohlášení. Motivací pro útoky podle této národně-konzervativní strany bylo její vítězství v dubnových parlamentních volbách. Fidesz také tvrdí, že se europoslanci na Maďarsko zaměřili kvůli tomu, že jeho vláda odmítla „vpustit do země migranty“ nebo nedovolila, aby „propaganda LGBT vnikla do škol“ a je v opozici proti sankcím, jež Brusel uvalil na Rusko.

nijní instituce dlouhodobě kritizují přístup Orbánovy vlády k justici, její údajné omezování plurality médií, práv menšin či činnosti nevládních organizací a akademických svobod. EP už před více než čtyřmi lety inicioval řízení kvůli porušování evropských hodnot, to však dosud nevedlo k výsledkům. Budapešť námitky Bruselu odmítá a Orbán nyní na kritice komise a evropských hodnot staví svou domácí politickou kampaň.

Hlasování EP předchází možnému kroku Evropské komise. Jak píše polský server Dorzeczy, už v neděli na zasedání Evropské komise může padnout historické rozhodnutí o krácení unijních fondů Maďarsku.

Na godz. 8.30 w najbliższą niedzielę zwołano nadzwyczajne posiedzenie Komisji Europejskiej @EU_Commission , na którym komisarze mają podjąć pierwszą w historii UE decyzję o obcięciu unijnych funduszy - Węgrom - za naruszenie praworządności/korupcję…#RuleOfLaw

— Dorota Bawolek (@DorotaBawolek) September 16, 2022

Evropská komise hodlá doporučit, aby členské státy rozhodly omezit peníze Maďarsku. Důvodem má být údajná korupce ve vládě premiéra Viktora Orbána. Šéf maďarské vlády může dostat jeden až tři měsíce na to, aby naplnil protikorupční opatření. Informaci o plánech Bruselu vůči Budapešti ve středu oznámila agentura Bloomberg.

Ministryně spravedlnosti Judita Vargová v pátek uvedla, že Maďarsko během léta vedlo jednání s Evropskou komisí zaměřenou právě na posílení transparentnosti veřejných zakázek „v konstruktivním duchu“. Podle Vargové to evropští partneři uznali. Řekla, že je také klíčové, aby partneři Maďarska lépe porozuměli postoji země k procedurám právního státu, válce na Ukrajině a energetickým sankcím uvaleným na Rusko.