Představitelé ukrajinských pravoslavných církví na církevním sněmu v Kyjevě schválili sloučení svých organizací v nezávislou ukrajinskou národní církev. Aktu, který vnáší rozkol do samotné ukrajinské orodoxní církvě, se zúčastnil také  prezident Petro Porošenko. Synod podle Porošenka zvolil hlavu nové církve – metropolitu kyjevského a celé Ukrajiny Epifanije. „Tento den vejde do dějin jako posvátný den – den konečné nezávislosti na Rusku,“ prohlásil s ukrajinský prezident před tisícovkami přívrženců.

Výsledek synodu má umožnit konstantinopolskému patriarchátu vyhlásit vytvoření nové samostatné ukrajinské církve, nezávislé na Moskvě. Před kyjevskou katedrálou svaté Sofie z 11. století, kde se sněm za zavřenými dveřmi sešel, se shromáždily tisíce lidí s ukrajinskými vlajkami, aby podpořili církevní odloučení od Ruska, napsaly zahraniční tiskové agentury. Na bezpečnost v centru Kyjeva dohlíželo na 4000 policistů.

„Vytvoření naší církve je dalším vyjádřením nezávislosti Ukrajiny a vy jste hlavními účastníky této historické události,“ řekl ke shromážděnému davu Porošenko, který přišel na synod jako čestný host. „Modlíme se, aby se ukrajinská církev dnes stala skutečností,“ prohlásil prezident, který z vytvoření nezávislé ukrajinské pravoslavné církve učinil jeden z klíčových bodů své ještě nezahájené kampaně za znovuzvolení do nejvyšší státní funkce na jaře 2019.

Většina biskupů, kněží a laiků na shromáždění pocházela ze dvou Kyjevu loajálních církví, které ale ostatní pravoslavné církve na světě podle církevního práva dosud neuznávaly. Ze třetí ukrajinské pravoslavné církve věrné Moskvě se podle médií dostavili na synod jen dva z více než jejích 90 biskupů.

Porošenko podepsal počátkem listopadu v Istanbulu smlouvu o spolupráci mezi Ukrajinou a konstantinopolským pravoslavným patriarchátem. Ta umožňuje mezinárodně uznaný vznik samostatné ukrajinské pravoslavné církve. Předpokládalo to ale sjednocení všech tří pravoslavných církví, fungujících paralelně v zemi.

Konstantinopolský patriarcha Bartoloměj má v pravomoci udělování církevní autonomie a příslušný dokument o osamostatnění předá novému ukrajinskému metropolitovi.

Ukrajinská větev pravoslavné církve, která se v 90. letech 20. století jednostranně odtrhla od moskevského patriarchátu, usilovala o autonomii už dlouho, ale bezvýsledně. Letos se konstantinopolský patriarcha, který má jako jediný právo udělovat tzv. autokefalii, rozhodl vyjít požadavkům Kyjeva vstříc.

Proti tomu se ostře staví ruská pravoslavná církev, jejíž moskevský patriarcha Kirill si na Ukrajinu postěžoval v listech odeslaných hlavám světových církví i mezinárodních organizací, včetně papeže Františka a generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese.